Řecko se kvůli zmařenému pokusu o vojenský převrat v Turecku připravuje na nárůst počtu migrantů, kteří by se mohli pokusit překonat Egejské moře. Uvedl to ministr pro migraci Jannis Muzalas. Podle švýcarské politoložky Bilgin Ayataové by o emigraci mohla začít uvažovat i řada Turků.
Anketa:
Pomohli byste uprchlíkům, ať už finančně, nebo materiálně?
- Chystám se to udělat. 33%
- Ano, už jsem pomohl/a. 33%
- Ne. 33%
"Je vysoce pravděpodobné, že události v Turecku budou mít vliv na situaci kolem uprchlíků," uvedl Muzalas v parlamentu. Zároveň zdůraznil, že nechce šířit paniku, ale zákonodárný sbor by podle něj měl být připraven na všechny možnosti.
Počet migrantů, kteří se snaží z tureckého pobřeží dostat přes Egejské moře na řecké ostrovy a dál do Evropy, se výrazně snížil poté, co Evropská unie s Ankarou na konci března uzavřela dohodu o omezení migrace. Zatímco v únoru denně na řecké ostrovy dorazily asi dva tisíce lidí, od dubna je to už jen několik desítek.
Někteří evropští politici po pátečním zmařeném pokusu o vojenský převrat v Turecku vyjádřili obavy, že by Ankara dohodu mohla jednostranně vypovědět.
Kromě Syřanů, Iráčanů či Afghánců by mohli chtít nyní do zemí Evropské unie emigrovat i mnozí Turci, uvedla v rozhovoru politoložka univerzity ve švýcarské Basileji Bilgin Ayataová. "Zadržení šesti tisíc lidí, masové propouštění a debata o zavedení trestu smrti: pokud to takhle půjde dál, opustí zemi mnoho tureckých občanů stejně jako po vojenském puči v roce 1980," uvedla Ayataová.
O emigraci podle ní budou uvažovat hlavně liberálně smýšlející Turci, Kurdové a alavité, členové odnože šíitského islámu. Jako cílovou zemi by si mohli podle ní vybrat především Německo, kde už početná turecká komunita žije.
V Německu žijí asi tři miliony lidí tureckého původu. Většinou jde o přistěhovalce, kteří přišli v 60. a 70. letech do země za prací, a o jejich potomky.
