Spojenci Kyjeva
Poláky štve, že je velmoci neberou na jednání o Ukrajině

Polští politici dávají najevo nespokojenost s faktem, že jejich země není zvána na vrcholná jednání o řešení situace na Ukrajině. Francie a Německo nedávno uspořádaly dvě schůzky čelných představitelů svých zemí se zástupci Ruska a Ukrajiny bez účasti Varšavy a na září se chystá další. Podle polských médií tento stav kritizují zástupci vládních stran i opozice. Polsko je přitom v Evropské unii považováno za hlavního zastánce ukrajinských zájmů.

Téma polského vyřazení z velmocenského vyjednávání začala tamní média řešit v souvislosti se schůzkou v Berlíně, kde se o uplynulém víkendu sešli ministři zahraničí Francie, Německa, Ruska a Ukrajiny.

"Mělo by tam být i Polsko. A podle mě za to, že tam nejsme, může Ukrajina. Myslím, že Ukrajina by neměla souhlasit s takovými setkáními bez Polska," řekl v rozhovoru pro web wpolitice.pl europoslanec vládní Občanské platformy (PO) Jacek Saryusz-Wolski.

Podle něj by se Polsko více pralo za ukrajinské zájmy než Francie či Německo, kterým prý jde především o deeskalaci napětí na Ukrajině.

Ještě dále zašel předseda poslaneckého klubu nejsilnější opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Mariusz Blaszczak, který nařkl Berlín a Paříž, že se bez polské účasti snaží tlačit na Ukrajinu, aby ustoupila Rusku. "Polsko tam není, ministr (zahraničí) Sikorski tam není, prezident Komorowski se těch rozhovorů neúčastní... Vyloučili nás. Jsme jen otloukánkem," použil nelichotivý příměr Blaszczak v dnešním rozhovoru pro televizi TVP Info.

Opoziční politik označil polskou nepřítomnost u rozhovorů za chybu polské diplomacie, která se dostává na druhou kolej, a Polsko se stává "německým satelitem". Mluvčí polského ministerstva zahraničí v médiích na kritiku reagoval tvrzením, že ministr Radoslaw Sikorski se šéfem ukrajinské diplomacie Pavlem Klimkinem hovořil ještě před berlínským jednáním a Polsko prý je v řešení krize nadále velmi aktivní.

Polsko bylo iniciátorem Východního parnterství, v jehož rámci EU podporuje reformy v postsovětských zemích a pokoušela se zahájit s Ukrajinou přístupové rozhovory. Od vypuknutí ukrajinské krize se Varšava nejvýrazněji z evropských zemí staví na stranu Kyjeva a používá vůči Moskvě nejostřejší rétoriku.

Další schůzka, tentokrát na nejvyšší úrovni za účasti tří prezidentů a německé kancléřky, by se podle médií měla konat v první polovině září v Paříži opět bez polského zastoupení.