Problémy s přílišnou konzumací alkoholu nemají jen političtí představitelé zemí střední a východní Evropy. Tento neduh se objevuje i v civilizovanějších částech světa - například na britských ostrovech. Přiznávají to dokonce poslanci zasedající ve Westminsteru.
Podle nedávného průzkumu organizace Alcohol Concern si čtvrtina britských poslanců myslí, že ve sněmovně vládne "nezdravá kultura pití". To, že jejich kolegové pijí víc, než by měli, si myslí 31 procent labouristů, 20 procent konzervativců a 19 procent liberálních demokratů. Data navíc může zkreslovat fakt, že pravidelní konzumenti alkoholu své počínání zpravidla nevnímají jako problém.
"Pokud by toto nahlásila čtvrtina zaměstnanců nějaké firmy, okamžitě by následovala reakce od šéfů. Je na čase, aby parlament přehodnotil svůj postoj a šel příkladem," prohlašuje ředitel Alcohol Concern Eric Appleby.
Současný stav podporuje skutečnost, že alkohol je ve sněmovně díky dotovaným cenám mimořádně levný. Pinta piva vyjde poslance na 2,6 libry (asi 80 korun), za ležák zaplatí 3,2 libry (necelých 100 korun). Některým ale i toto přijde moc a chtějí, aby alkohol zlevnil. Daňoví poplatníci přitom na parlamentní bary vydají 5,8 milionu liber ročně (178 milionů korun).
Posedávání v barech je tak oblíbenou poslaneckou kratochvílí. Od března si ho ale nemůže užívat labouristický poslanec za Falkirk Eric Joyce. Kupování alkoholických nápojů mu bylo zakázáno poté, co se v opilosti v jednom z parlamentních barů porval.
Konzervativec Mark Reckless (jeho příjmení znamená "lehkovážný") se zase v červenci 2010 opil tak, že nebyl schopen zúčastnit se hlasování o rozpočtu. Opakující se incidenty přiměly svědomitou poslankyni Sarah Wollastonovou, aby žádala změnu poměrů, které ve sněmovně panují.
Sněmovna se podle jejího mluvčího snaží problém řešit. V barech je prý nově nabízeno více nealkoholických nápojů a slabší piva. Zaměstnanci byli také vyzváni k tomu, aby "unaveným" zákonodárcům nenalévali.
Pití má ovšem na britské politické scéně dlouhou tradici. Známým alkoholikem byl například George Brown, který byl v šedesátých letech zástupcem lídra labouristů a několikanásobným ministrem (mimo jiné zahraničí). Zemřel v roce 1985 ve věku 70 let poté, co se dlouho potýkal s cirhózou jater.