Vývoj po loňské vraždě slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky vyústil na Slovensku nejen ve výměnu kabinetu a oslabení pozice bývalého nejdéle sloužícího premiéra Roberta Fica v politice, ale také se polarizovala společnost. Řekl to politolog Pavol Baboš.
"Na politické scéně to byla změna vlády. To, co se dělo dál, je postupné ztrácení vlivu bývalého premiéra Fica. Je to vidět na tématech, která není schopen protlačit. Je to vidět na jeho snaze o funkci ústavního soudce, což mu nevyšlo," uvedl Baboš.
Zmiňovaná dvojnásobná vražda vyústila v politickou krizi, která v březnu minulého roku vyvrcholila Ficovou demisí z postu předsedy vlády. Koalice se následně dohodla na vytvoření kabinetu v čele s místopředsedou Ficovy strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Peterem Pellegrinim, ve kterém pokračuje většina ministrů předchozího kabinetu.
Vražda novináře Kuciaka, který psal také o kontroverzních podnikatelích označovaných médii za blízké Směru-SD, vyvolala v zemi pod Tatrami rovněž protivládní demonstrace. Mítinky po celé zemi byly nejmohutnějšími demonstracemi od takzvané sametové revoluce, která před 30 lety vedla v tehdejším Československu k pádu komunistického režimu.
"Co se týče širší společnosti, tak lze hovořit o šoku, protože něco takového jako vražda novináře kvůli jeho práci bylo zcela nepředstavitelné. Mobilizace (veřejnosti) od roku 1989 takovéto rozměry nenabrala," řekl Baboš.
Politolog upozornil, že už před Kuciakovou vraždou byla slovenská společnost rozpolcená. "Vražda novináře a některé události po ní polarizaci společnosti ještě více prohloubily. Mnoho lidí se uzavřelo ve smyslu, že nepřijímají kritiku vůči těm stranám, s nimiž se ztotožňují," dodal.
Hlubší polarizace společnosti je podle Baboše na škodu, protože v praxi například komplikuje formování koalic do budoucna, zvláště v době, když má ve sněmovně zastoupení krajně pravicová strana Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS). "Ani jeden z tradičních táborů, ať již kolem Směru-SD nebo kolem pravicových stran, není schopen sám poskládat většinu do budoucna," řekl Baboš v reakci na většinu průzkumů veřejného mínění, podle kterých by tříčlenná koalice už neměla většinu ve sněmovně. Tu by ale nezískaly ani opoziční strany bez LSNS, s níž ostatní větší parlamentní strany spolupráci odmítly.
Baboš uvedl, že bývalý trojnásobný slovenský premiér Fico a jeho strana ztrácely popularitu už před Kuciakovou vraždou. Zatímco v parlamentních volbách v roce 2012 Směr-SD získal 44,4 procenta hlasů, o čtyři roky později už jen 28,28 procenta a nyní se popularita této stále nejsilnější parlamentní strany pohybuje kolem 22 procent. Směr-SD zaznamenal ztráty i v posledních krajských a komunálních volbách. Stranu navíc loni na podzim opustil její někdejší místopředseda a exministr kultury Marek Maďarič, který byl médii dříve označován ideologem Směru-SD.
Sám Fico před pěti lety neuspěl v přímých prezidentských volbách a minulý týden se slovenský expremiér vzdal kandidatury na ústavního soudce. Učinil tak poté, co ho předem odmítla podpořit jedna z vládních stran, a po informacích tisku, že by ho prezident Andrej Kiska ze širšího seznamu kandidátů za ústavního soudce nevybral.
