Rakouská vláda plánuje od příštího školního roku zavedení speciálních hodin němčiny pro školáky. Podle posledního průzkumu mluví totiž zhruba každé čtvrté dítě v Rakousku doma jiným jazykem než ve škole.
Vůbec největší podíl takových dětí eviduje hlavní město Vídeň, v němž už školáci z "cizojazyčných rodin" už dokonce převažují. Celkem 51,2 % žáků vídeňských škol po příchodu domů přepínají do jiného jazyk. Vyplývá to z aktuální studie vídeňského institutu Agenda Austria.
Druhou spolkovou zemí s největším počtem dětí z "cizojazyčných" rodin je podle stejného zdroje Vorarlbergsko, kde místní školy evidují 26,4 % takových žáků. Následují Salcbursko (21,4 %) a Horní Rakousy (20,6 %). Nejmenší podíl pak Agenda Austria přisuzuje Korutanům (14,2 %). Celkově pak v Rakousku mluví doma jiným jazykem než němčinou v průměru 25,3 % školních dětí.
Vůbec nejčastějším domácím jazykem školáků v Rakousku je pro někoho možná překvapivě rumunština, kterou v doma v rodině hovoří 14 400 rakouských školáků. Za poslední rok se přitom počet rumunských dětí v rakouských školách zvýšil o 1700 žáků.
Po rumunštině následuje na druhém místě arabština, kterou doma mluví 11 200 žáků (plus 2400). Na dalších místech figurují s 8 600 žáky maďarština (plus 1200) a polština (plus 7300). Češtinu kvůli malému počtu českých školáků studie nezmiňuje.
Problém ale podle mnoha rakouských odborníků není ve vysokém podílu "cizojazyčných" dětí v rakouských školách, ale v tom, že řada takových školáků špatně zvládá nástup do školy, v níž vyučování probíhá v němčině. A některé děti se špatně učí jen kvůli tomu, že špatně rozumějí učiteli.
"S výukou jazyka by se mělo začít co nejdříve, protože první roky školního vzdělávání nejvíce žáky formují. A my musíme zajistit, aby se nejmenší školáci dokázali dobře vyjadřovat a rozumět světu kolem sebe," uvedl hlavní ekonom Agenda Austria Wolfgang Nagl. Jiná studie s názvem "Němčina jsou peníze" podle něj jednoznačně prokázala, že nedostatečné jazykové znalosti brání později dětem v úspěšném vstupu na pracovní trh. A to zvlášť v době rozvoje digitálních technologií.
Společně s řadou dalších odborníků proto Nagl podpořil zavedení "zvláštních tříd němčiny", o kterém v dubnu rozhodla rakouská vláda. Od příštího školního roku by měly všechny rakouské děti, které neumějí dobře německy, povinně absolvovat v oddělených třídách až 15 hodin týdně speciální jazykové výuky. O tom, které dítě bude do těchto zvláštních tříd, zařazeno, rozhodne jeho úspěch či neúspěch v celostátním jazykovém testu. Jakmile děti, zařazené do speciální třídy, němčinu na požadované úrovni zvládnou, zařadí se do běžné výuky s ostatními spolužáky.
Vláda o zavedení speciálních jazykových tříd rozhodla mimo jiné na základě pilotního projektu ve škole ve vídeňské čtvrti Wiener Neustadt. Už tři měsíce speciální jazykové výuky pro některé žáky údajně vedlo k tomu, že se jejich znalost jazyka zlepšila o 70 %. "Naším cílem je, aby se děti zařadily do běžného vzdělávacího systému až poté, co budou schopné bez problémů rozumět výuce v němčině. To pomůže všem," uvedl rakouský ministr školství, lidovec Heinz Faßmann.
Zavedení speciální jazykové výuky má ale i své odpůrce, opatření kritizuje řada opozičních politiků. Ti se obávají, aby se děti zařazené do speciálních tříd necítily méněcenné a netrpěly pocitem segregace. A to i přesto, že ostatní předměty, v níž není tak důležitá znalost, absolvují s ostatními žáky společně.
Rakouská vláda každopádně "zvláštní jazykové třídy" zařadila mezi jednu ze svých programových priorit, kterých se nehodlá vzdát. Od letošní září přibude na rakouských školách 400 nových tabulkových míst pro učitele němčiny, stát na jejich platy a další náklady vynaloží v první fázi až 40 milionů eur (přes miliardu korun).
