Polská církev přezkoumává svou minulost
29.01.2007 21:10
Na polskou církevní komisi historiků se v poslední době obrátilo 133 biskupů se žádostí, aby je seznámila s obsahem složek, které o nich vedla tajná komunistická policie. Komise historiků po dokumentech o církevních hodnostářích pátrá v Institutu národní paměti.
"Komise pracuje denně do 22:00 jen s přestávkou na oběd," popsal vytíženost církevních dějepisců arcibiskup Leszek Slawoj Glodz, který je prostředníkem mezi komisí a biskupy.
Polský lustrační zákon od duchovních – na rozdíl od soudců, poslanců, členů vlády či jiných veřejných činitelů – nevyžaduje, aby uváděli, zda spolupracovali s komunistickou policií.
Církevní historická komise se chystá po prozkoumání podkladů týkajících se případné spolupráce duchovních s tajnou službou před rokem 1989 představit výsledky své práce polské biskupské konferenci i papeži. Právě na něm přitom bude spočívat rozhodnutí o dalším osudu těch, kteří s komunistickou policií spolupracovali.
Není zatím jasné, zda budou jména dotyčných biskupů zveřejněna. Nicméně je pravděpodobné, že se na veřejnost dostanou přinejmenším jména tajných policistů, kteří byli na duchovní nasazení.
Polská tajná policie se před pádem komunismu o církev živě zajímala. Svou složku měl údajně každý student kněžského semináře. V celém Polsku mělo být 1600 až 2400 pracovníků bezpečnosti, kteří sledovali duchovní.
Polští biskupové se k dobrovolným lustracím rozhodli poté, co kvůli spolupráci s tajnou policií rezignoval na post varšavského arcibiskupa Stanislaw Wielgus. Spolupráci dlouho popíral a doznal se k ní dva dny před plánovaným slavnostním uvedením do úřadu. Wielgus podle některých polských i zahraničních duchovních poškodil katolickou církev v zemi, kde je považována za důležitou morální autoritu a kde se k ní hlásí více než 95 procent obyvatel.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.