Po šedesáti letech exilu ve Švýcarsku žije vévodkyně Maria Krystyna Habsburková sama ve dvoupokojovém bytě, který pro ni město Žywiec na jihu Polska zřídilo v obrovském paláci, v němž strávila dětství. "Není to legrační? Bydlím jako nájemnice ve vlastním paláci," svěřuje se sedmaosmdesátiletá dáma s úsměvem.
Je jednou z nejšťastnějších nájemnic. "Jsem velmi ráda, že jsem se mohla vrátit na místo, kde jsem se narodila, kde jsem prožila dětství," říká černě oděná a velmi zbožná šlechtična reportérovi AFP.
Její návrat byl možný teprve po pádu komunismu v Polsku před více než dvaceti lety. Habsburky z paláce nejprve za druhé světové války vyhnali nacisté a po roce 1945 komunisté.
V roce 2001 město vévodkyni pozvalo, aby žila v Žywci. Nabídlo jí na doživotí malý byt v přízemí paláce - v místech, kde byla původně míčovna. Stará dáma je odkázána na invalidní vozík a z nového bytu může vyjíždět do parku.
"Když mi město navrhlo, abych se do paláce vrátila, neváhala jsem ani okamžik. Zrušila jsem svůj byt ve Švýcarsku a přijela sem. Jsem velmi šťastná, chovají se ke mně jako ke královně, k Habsburkovně, která je ovšem polská," vysvětluje. "Můj bratr žije ve Švédsku, sestra ve Španělsku, mají tam své rodiny a nemohli se sem vrátit," dodává.
"Rodina se nikdy nesnažila získat zpět svůj majetek a přeje si, aby palác, v němž je umístěna škola, nadále sloužil obyvatelům Žywce," říká mluvčí obecního úřadu Tomasz Terteka.
Uvnitř nic nepřipomíná bývalou nádheru. Žádné starožitnosti, žádné obrazy ani rodinné suvenýry. Jen jednoduchý nábytek v bytě, v němž dělají dělají společnost dvě kočky a dvě sociální asistentky.
Předkové Marie Krystyny získali Žywiec na počátku 19. století, po rozdělení Polska mezi Rusko, Prusko a Rakousko, když Habsburkové vládli rakouské říši.
Když Polsko znovu získalo nezávislost, přijal dědeček Marie Krystyny, velkovévoda Karol Stefan, polskou státní příslušnost a tím zachoval rodinný majetek. Monarchisté mu dokonce nabízeli polský trůn.
Maria Krystyna se stejně jako její dědeček cítí jako Polka: "Nejsem Rakušanka. Mou mateřštinou není němčina, ale polština," zdůrazňuje.
Když v roce 1939 vypukla válka, její otec Karol Olbracht, důstojník polské armády, odmítl prohlásit se Němcem. Toto rozhodnutí přišlo rodinu draho: nacisté ho deportovali do pracovního tábora a palác zabavili.
To však nezabránilo jeho manželce v tom, aby se připojila k polskému hnutí odporu. Jeho syn vstoupil do polské armády v Londýně.
Po válce komunisté zbavili Habsburky ze Žywce, které nacisté považovali za Poláky, jejich polské státní příslušnosti a vyhnali je ze země jako rakouské aristokraty. Nový režim v roce 1947 vyvlastnil jejich majetek včetně nemovitostí a půdy.
Obyvatelé Žywce však na zásluhy jejich rodiny nezapomněli. Každé narozeniny Marie Krystyny se vždy bohatě oslavují.
"Vévodkyně je naší velvyslankyní, je symbolem vlastenectví, vztahu k půdě a k Polsku, příkladem hodným následování pro nás všechny," prohlašuje starosta města Antoni Szlagor.