Neobvyklé a překvapivé pohledy na esesáky z koncentračního tábora Osvětim nabízí publikace osvětimského muzea Życie prywatne esesmanów w Auschwitz (Soukromý život esesáků z Osvětimi), založená na vzpomínkách mladých Polek, které za války praly, vařily a uklízely v domech důstojníků a poddůstojníků SS.
Brožura je vlastně popisem rodinného života v domácnostech 22 esesáků, od "obyčejných strážných" po velitele tábora Rudolfa Hösse, jeho zástupce Karla Fritzsche, lékařů odpovědných za výběr vězňů do plynových komor - Horsta Fischera a Wernera Rohdeho, jakož i Gerharda Palitzsche, který osobně popravil stovky vězňů.
"Až dosud jsme o esesácích moc nevěděli," tvrdí autor publikace, osvětimský historik Piotr Setkiewicz. Buď bývalí vězni vykreslovali někdejší pány nad svým životem v nejtemnějších barvách, anebo se esesáci v poválečných procesech snažili představit sami sebe v co nejpříznivější podobě.
K objektivnějšímu poznání však chyběly další zdroje a prameny a tuto mezeru podle autora mohou zaplnit výpovědi polských služebných, které dění sledovaly nezaujatě a nebyly tolik zahlceny emocemi.
Mladé Polky, povolané úřady do práce po dovršení 14 let, sledovaly osvětimské esesáky "bez stínu Osvětimi", tedy "po pracovní době", v soukromí, a v tomto směru jde o unikátní svědectví.
"Esesáci byli stejní jako průměr německé i jiné společnosti: existovaly případy šťastného rodinného života, ale byly i rodiny, kde docházelo k nevěrám, domácímu násilí, opilství. Vcelku se tedy Němci nevymykali běžným vzorům chování," míní Setkiewicz.
V knize se objevily i soukromé fotografie esesáků, jejich manželek a potomků, plánky domů či podrobný popis vybavení domácnosti velitele tábora.
