Polský prezident Andrzej Duda jmenoval novou vládu premiérky Beaty Szydlové, jejíž členové složili přísahu. Nový konzervativní kabinet přebírá moc po liberální vládě Ewy Kopaczové, která po porážce v říjnových parlamentních volbách podala demisi. Hlasování o nové vládě čekají média už ve středu.
Nový šéf polské diplomacie Witold Waszczykowski potvrdil, že nová vláda dodrží závazek předchozího kabinetu přijmout více než 9000 uprchlíků podle kvót Evropské unie. "S bolestí v srdci (to děláme), ale jako právní stát respektující mezinárodní závazky budeme muset splnit i ty, které přijala předchozí vláda," řekl Waszczykowski. Zdůraznil však, že syrští uprchlíci budou muset být velice důkladně prověřeni, než budou v Polsku přijati. Navíc je prý jasné, že jakmile uprchlíci získají právo pobytu v Polsku, drtivá většina vzápětí odejde pryč díky právu volně cestovat po celé schengenské zóně.
Ministr zahraničí tak dnes popřel sobotní vyjádření svého kolegy z nového kabinetu, ministra pro evropské záležitosti Konrada Szymańského, že Polsko po pařížských útocích nevidí politickou možnost, jak splnit rozhodnutí Evropské unie o rozdělení uprchlíků podle kvót.
Ceremonii v prezidentském paláci předcházelo položení kytic u pamětní desky prezidenta Lecha Kaczyńského, který zahynul před pěti lety při leteckém neštěstí v Rusku, mše v muzeu varšavského povstání a kondolence na francouzském velvyslanectví. Odpoledne mají noví ministři převzít své resorty.
Od této chvíle má premiérka dva týdny na to, aby představila Sejmu, dolní komoře parlamentu, program své vlády a požádala o důvěru.
Ale Szydlová minulý pátek, kdy ji Duda jmenoval premiérkou, uvedla, že chce vše stihnout v jediném týdnu. "Máme před sebou mnoho práce, proto není žádný důvod se zdržovat," prohlásila.
Podle polských médií by šéfka nové vlády mohla už ve středu předstoupit před poslance Sejmu, ve kterém má konzervativní a euroskeptická strana Právo a spravedlnost (PiS) nadpoloviční většinu, a tak může vládnout sama. V Polsku se dostala k moci jednobarevná vláda poprvé od pádu komunismu v roce 1989.
Složení kabinetu oznámila Szydlová před týdnem, agentura AP jej charakterizovala jako silně proamerickou a vůči Rusku silně podezíravou vládu. Zlé jazyky tvrdí, že složení kabinetu je prý více dílem šéfa PiS Jaroslawa Kaczyńského a prezidenta Dudy, než samotné premiérky.
Klíčoví členové nové polské vlády:
|
Beata Szydlová (52) - premiérka
Etnografka, poslankyně Sejmu od roku 2005; tehdy také vstoupila do strany PiS, v nedávných parlamentních volbách byla šéfkou kandidátky, od roku 2010 je místopředsedkyní strany. Szydlová je považována za představitelku moderní podoby PiS, která nechce být vnímána jako strana jednoho muže kritizovaného kvůli příliš radikálnímu odporu k EU či prosazování zájmů církve.
Narodila se 15. dubna 1963 v Osvětimi. Vystudovala etnografii na Jagellonské univerzitě v Krakově. V letech 1989 až 1995 působila na tamní Fakultě filozofie a historie. V letech 1987 až 1995 pracovala v Historickém muzeu v Krakově, později v Kulturním centru v Libiazi v Malopolském vojvodství. V období 1998 až 2005 byla starostkou města Brzeszcze. Je proti euru a uprchlickým kvótám.
Witold Waszczykowski (58) - ministr zahraničí
Silně proamerický politik, na ministerstvo zahraničí nastoupil v roce 1992. V letech 1999 až 2002 byl polským velvyslancem v Íránu a v listopadu 2005 se stal náměstkem ministra zahraničí a byl hlavním polským vyjednávačem s Američany ohledně umístění části amerického protiraketového systému na polském území. Podle agentury PAP těžce nesl, že vláda amerického prezidenta Baracka Obamy plán zrušila. Náměstkem šéfa diplomacie byl do srpna 2008 a poté byl do července 2010 zástupcem ředitele Úřadu pro národní bezpečnost. V roce 2011 byl zvolen do Sejmu.
Waszczykowski se narodil 5. května 1957 ve městě Piotrków Trybunalski. Na Lodžské univerzitě, kde získal v roce 1993 titul PhD, absolvoval magisterská studia historie a poté zde působil jako asistent. Na Oregonské univerzitě v USA studoval mezinárodní studia a studijně pobýval také v Ženevě. Poté také přednášel na "své" Lodžské univerzitě.
Antoni Macierewicz (67) - ministr obrany
Dlouholetý poslanec Sejmu je místopředsedou strany Právo a spravedlnost (PiS), v 90. letech si založil několik vlastních stran. Bývalý protikomunistický aktivista a disident byl na počátku 90. let ministrem vnitra a byl členem Evropského parlamentu. Za předchozí vlády PiS v letech 2005-2007 jako tehdejší náměstek ministra obrany zlikvidoval vojenskou kontrarozvědku, což vyvolalo v určitých kruzích kritiku. Na ministerstvu obrany byl v roce 2007 také krátce náměstkem státního tajemníka. V roce 2010 se stal šéfem polské parlamentní skupiny zabývající se smolenskou katastrofou, při které zahynul tehdejší prezident Lech Kaczyński, bratr-dvojče šéfa PiS Jaroslawa, a další desítky lidí. Podle jeho teorie nebyl pád nešťastnou náhodou, ale výsledkem vražedného spiknutí.
Macierewicz se narodil 3. srpna 1948 ve Varšavě do rodiny intelektuálů. Jeho otec zahynul jako mladý v roce 1949 za nevyjasněných okolností, podle historiků za jeho smrtí stála polská komunistická tajná služba. Během komunistického režimu se Macierewiczovi i přes perzekuci tajných služeb podařilo vystudovat historii na Varšavské univerzitě, doktorát na Polské akademii věd již ale kvůli politickým tlakům nezískal. V dobách komunismu stál například u zrodu opozičního Výboru na obranu dělníků (KOR), angažoval se v Solidaritě a byl členem stávkového výboru loděnic v Gdaňsku. Několikrát skončil ve vězení. Po zatčení v prosinci 1981, kdy byl v celé zemi vyhlášen výjimečný stav, se mu dokonce podařilo uprchnout z vězení.
Pawel Szalamacha (46) - ministr financí
Politik, právník, ekonom a publicista, od roku 2011 poslanec Sejmu, v letech 2005 až 2007 zastával funkci náměstka ministra státního pokladu, je tvůrcem hospodářského programu strany PiS.
Narodil se 24. ledna 1969 v Gorzówě Wielkopolskim. Vystudoval práva na Univerzitě Adama Mickiewicze v Poznani, studoval rovněž v Belgii. V letech 1994 až 2004 pracoval v kanceláři společnosti Clifford Chance ve Varšavě, byl také analytikem polského Centra Adama Smithe. Je autorem několika publikací z oblasti práva a ekonomie.
Szalamacha minulý týden uvedl, že polská vláda nadále zachová domácí měnu, tedy zlotý a že přijetí eura podkopalo průmysl slabších jihoevropských ekonomik a přispělo k jejich krizi.
|
