Více než 60 let po holokaustu prochází židovství v Polsku novým rozkvětem. Během druhé světové války zničili němečtí okupanti téměř celé zdejší židovské společenství, které patřilo k největším na světě.
Ve Varšavě, největším evropském židovském městě, vedlo povstání v ghettu v roce 1943 k tragickému konci. Židovská bojová organizace zahájila v obavě před deportacemi posledních obyvatel vzpouru, ačkoli věděla, že proti dobře vyzbrojeným německým vojákům nemá šanci na vítězství. Po několikatýdenních bojích tehdy ohlásil generál SS Jürgen Stroop do Berlína, že "ve Varšavě už neexistuje žádný židovský obvod".
Ještě před několika lety byl židovský život v Polsku buď ortodoxní, nebo zcela sekulární. Nyní chce reformní židovství vybudovat své obce po celé zemi. Reformní obec ve Varšavě začínala v roce 1999 se dvěma členy. Do dneška jich získala
"Jsme otevření všem, kteří hledají," říká rabín. Zástupci reformní obce hledali v uplynulých měsících kontakty na organizace, které by otevřely cestu k židovskému dědictví nebo k dialogu mezi vírami. "Je lhostejné, jestli to je v Zielone Goře, Gdaňsku nebo Lublinu - stále k nám přicházejí lidé a nejprve říkají, že jsou prostě zvědaví. Potom vyrukují s tím, že jsou ve skutečnosti židovského původu," usmívá se Schuman.
Mnozí z těch, kteří přežili holokaust, byli příliš traumatizováni, než aby své židovství přenesli na děti nebo vnoučata. Antisemitské případy v poválečném Polsku vedly rovněž k tomu, že mnoho lidí židovskou identitu zatajilo. Teprve s koncem komunistického režimu došlo k plnému nasazení americko-židovských nadací jako například Lauderovy nadace, kterým šlo o znovuoživení náboženských tradic.
"Řekl bych Ronaldu Lauderovi, že by měl rozlišovat," říká rabín Schuman. Protože kromě jeho varšavské jsou všechny ostatní židovské obce v Polsku ortodoxní. A pokud jde o o vracení synagog, hřbitovů nebo ostatních nemovitostí, považuje stát za své partnery pouze ortodoxní obce. Synagoga Schumanovy obce byla původně obytným domem ve varšavském předměstí Wilanow.
"Ze zkušeností z Ruska víme, že pro mnohé Židy, kteří vyrostli bez náboženského vzdělání, je obtížné žít podle ortodoxních pravidel," říká rabín Joel Oseran, viceprezident Světového svazu reformního židovství. Ať už jde o náboženské příkazy, pokyny pro přípravu jídel nebo přijímání nežidovských partnerů, jsou obavy nových věřících u reformního židovství viditelně menší. Z toho důvodu by měla v příštím roce vzniknout zastřešující organizace pro reformní židovství v Polsku.
"Co potřebujeme především, jsou rabíni, kteří znají řeč a mentalitu zdejších lidí," zdůrazňuje rabín Schuman. Už se s tím začalo - jeden mladý polský Žid zahájil studium na Koleji Abrahama Geigera pro vzdělávání rabínů v Postupimi. A na podzim posílí Schumana Tanya Segalová z Izraele. Schuman se už teď těší na svou budoucí kolegyni. "Bude to vůbec první rabínka v polské historii. To bude skutečně revoluce!"
Na snímku synagoga Nozyk ve Varšavě.
Foto: archiv
