Summit EU
Polsko podmiňuje podepsání deklarace EU svými požadavky

Polsko nepodepíše na sobotním summitu římskou deklaraci Evropské unie, pokud v ní nebudou zakotveny klíčové požadavky Varšavy. Řekla to ve čtvrtek premiérka Beata Szydlová, jejíž země se v poslední době opakovaně staví do opozice vůči většinovému postoji evropských zemí. Mezi polskými požadavky jmenovala jednotu EU a posílení role národních parlamentů.

"Jednota Evropské unie, prosazování těsné spolupráce s NATO, posílení role národních parlamentů a pravidla jednotného trhu, která nesmí rozdělovat, ale sjednocovat - to jsou čtyři priority, které musí být zahrnuty do deklarace," uvedla v televizi TVN24 Szydlová.

Vrcholní představitelé členských zemí EU se sejdou v sobotu v Římě u příležitosti 60. výročí podpisu římských smluv o založení Evropských společenství (předchůdce EU). V deklaraci mají ustavit společnou vizi pro další roky, v níž má být zakotvena i možnost jít v případě nutnosti rozdílným tempem (vícerychlostní Evropa).

Některé země, například právě Polsko nebo ČR, se zmínek o vícerychlostní Evropě obávají, protože by podle nich mohly ve svém důsledku znamenat vyřazení části EU z rozhodování o některých tématech. Navržený text deklarace se ale snaží tyto pochybnosti rozptýlit.

Diplomaté poukazují na to, že EU už fakticky několikarychlostní integraci má. Nejviditelnějším případem je společná měna, kterou používá jen část členských zemí.

Vzpurní Poláci

Szydlová ve čtvrtek připustila možnost, že deklarace nebude v Římě podepsána, pokud její text nebude odrážet požadavky všech zemí. "Existuje mezi námi nepsaná dohoda, že jestli nedojde ke shodě na textu do pátku, pak vůbec žádný dokument nebude, neboť v sobotu není na programu žádná diskuse," řekla polská premiérka na dotaz redaktora TVN24.

Vzpurný přístup své země přirovnala k polskému postupu na nedávném bruselském summitu, kde Varšava jako jediná hlasovala proti opětovnému zvolení Donalda Tuska do čela Evropské rady.

Szydlová ve čtvrtek připustila, že v obou případech ji k prosazování polského postoje zavázalo "rozhodnutí politického výboru PiS" (vládní strany Právo a spravedlnost). Její předseda a Tuskův dlouholetý nesmiřitelný rival Jaroslaw Kaczyński je považován za hlavní postavu polské politiky a klíčový hlas snahy o posílení národní role Poláků v rámci EU.

Římské prohlášení není prvním podobným textem, který hrozí některá ze zemí nepodepsat. Předmětem sporů se stala rovněž berlínská deklarace, přijatá před deseti lety, která byla podepsaná při příležitosti 50. výročí EU a jen vágně zdůrazňuje potřebu reforem unijních institucí. Byla považována za pokus Německa oživit debatu o budoucnosti euroústavy, která se dostala do mrtvého bodu poté, co původní text v referendech odmítli v roce 2005 Nizozemci a Francouzi.

Dokument podepsali předsedající německá kancléřka Angela Merkelová za členské státy a předsedové Evropské komise a Evropského parlamentu José Barroso a Hans-Gert Pöttering. Kriticky se k němu vyjádřila Česká republika, Polsko a Británie, které měly výhrady ke zmínce o nové ústavě ve smlouvě a ta nakonec nebyla v dokumentu zmíněna. Euroústava byla v prosinci 2007 nahrazena lisabonskou smlouvou o fungování EU. I tu zprvu odmítl hlas lidu (Irové ji schválili až napodruhé) a v několika zemích včetně ČR ji zkoumal ústavní soud. Lisabonská smlouva pak vstoupila v platnost 1. prosince 2009.