Oběti železné opony
Polsko se zabývá smrtí svých občanů na československých hranicích

Polští státní zástupci se začali zabývat smrtí svých krajanů, kteří zahynuli po zásahu proudem při snaze překročit v Československu železnou oponu. V tiskové zprávě o tom v úterý informovala výkonná ředitelka Platformy evropské paměti a svědomí Neela Winkelmannová. Podnět k trestnímu řízení podala právě platforma, jež za hlavního žijícího viníka označuje někdejšího komunistického premiéra a ministra vnitra Lubomíra Štrougala.

"Podle výzkumu provedeného Platformou evropské paměti a svědomí je bývalý člen československého politbyra, Čech Lubomír Štrougal, zodpovědný za smrt alespoň šedesáti osob zabitých na železné oponě v době komunismu. Za jeho působení ve funkci ministra vnitra byla železná opona nabita čtyřmi až šesti tisíci volty, což vedlo ke kruté smrti uprchlíků snažících se překročit hranice směrem na Západ," uvedla platforma. Případy nyní prověřují státní zástupci z polského Ústavu národní paměti.

V souvislosti s použitím vysokého napětí prověřovala Štrougalovu odpovědnost i česká policie, věc však uzavřela jako promlčenou. Dvaadevadesátiletý Štrougal odmítá, že by něco zanedbal nebo zavinil: vypnutí proudu prý zdržela politická vyjednávání.

Trestnímu oznámení od platformy čelí Štrougal s někdejším generálním tajemníkem ÚV KSČ Miloušem Jakešem také v Německu, a to kvůli smrti pěti Němců na hranicích.

Případnému trestnímu stíhání Štrougala v Polsku či Německu nebrání jeho české občanství - stačí, že budou splněny podmínky pro stíhání podle polského nebo německého práva. Němci či Poláci se mohou na českou stranu obrátit s žádostí o právní pomoc, například ohledně získání informací či důkazů důležitých pro trestní řízení nebo výslechu svědků.

S faktickým budováním železné opony začali komunisté v roce 1951. V letech 1952 až 1957 byl prostor mezi stěnami plotu zaminován, počínaje rokem 1952 byl zátaras doplněn o vodiče vysokého napětí. Elektrický proud byl z plotu vypojen v polovině šedesátých let.

Informace o Čechoslovácích i cizincích, kteří u ostře střežených hranic zemřeli, poskytuje interaktivní mapa, jež vznikla pod Ústavem pro studium totalitních režimů. Podle jejích autorů zahynulo mezi lety 1948 a 1989 u hranic nejméně 266 lidí. Poláků eviduje aplikace celkem 22 - například třiadvacetiletého Adama, kterého v roce 1960 zabil proud při pokusu o přechod do Německa, nebo dvaatřicetiletého Josefa, jenž o čtyři roky později ze stejného důvodu zemřel při pokusu přejít do Rakouska.