Polsko se v pátek, na svátek nezávislosti, obléklo do červené a bílé. V národních barvách se v řadě měst odehrála veřejná shromáždění. Nejnapjatější byla situace ve Varšavě, kde se 7 tisíc policistů snažilo udržet pořádek, zatímco se v hlavním městě konaly hned tři velké pochody najednou: nacionalistů, antifašistů a občanský, čili protivládní. "Není nezávislosti bez demokracie," zdůraznil na této demonstraci bývalý polský prezident Bronislaw Komorowski.
Ministr vnitra Mariusz Blaszczak po skončení varšavských demonstrací řekl, že podle policejního odhadu se (nacionalistického) pochodu nezávislosti zúčastnilo 75 tisíc lidí, protifašistické manifestace asi 900 lidí a občanské demonstrace 10 tisíc lidí. Organizátoři z řad občanského Výboru na obranu demokracie a opozice odhadli počet účastníků na 60 tisíc. A nacionalisté tvrdili, že shromáždili v ulicích sto tisíc lidí.
V minulosti docházelo v Polsku při oslavách nezávislosti k potyčkám pořádkových sil s nacionalisty, napadeno bylo i ruské velvyslanectví. Až na výbuchy dělbuchů a petard ale policie hlásila klid. "Nedošlo k vážnějším incidentům, nikoho jsme nezadrželi," řekl mluvčí varšavské policie Mariusz Ciarka.
"Nechceme tu muslimy!" nebo "Smrt nepřátelům vlasti!", skandovali nacionalisté, kteří také spálili ukrajinskou vlajku a volali po vrácení Vilniusu a Lvova; tato města byla součástí předválečného Polska, nyní patří Litvě, respektive Ukrajině. Největší nadšení ale podle televize TVN 24 vyvolalo spálení vlajky s logem facebooku, označeného za symbol nadvlády velkých korporací a globální cenzury.
Odpůrci nacionalistů se shromáždili pod transparenty "Bílé Polsko jen v zimě" či "Fašisté, pryč z ulic", k přímému střetu však nedošlo.
Každoroční rituál oslav polské nezávislosti ve Varšavě bývají jedním z největších shromáždění krajní pravice v Evropě, účastníci se hlásí k odkazu radikálních organizací z 30. let, vyznačujících se zuřivým antisemitismem. K tehdejším vlasteneckým heslům typu "Bůh, čest, vlast" v posledních dvou letech přidávají protiimigrační slogany typu "Polsko pevností Evropy" či "Být Polákem, být katolíkem je výsada a čest".
Polsko si v pátek připomíná 98. výročí obnovení nezávislosti země po více než století záborů a panování cizích velmocí: 11. listopadu 1918, kdy Německo podepsalo příměří končící první světovou válku, ve Varšavě převzal vojenskou moc velitel polských legionářů Józef Pilsudski, propuštěný krátce předtím z německého vězení a vypravený do vlasti zvláštním vlakem z Berlína. Polsko pod Pilsudského vedením se poté zhostilo úlohy nárazníku mezi bolševiky v Rusku a revolucionáři v Německu.
