Ruch na východní hranici Polska více než půl roku po rozšíření schengenského prostoru výrazně ustává. Po zrušení vnitřních kontrol na hranicích mezi členskými státy a naopak zpřísnění kontrol na vnějších hranicích EU ubylo v Polsku turistů, obchodníků a jiných návštěvníků z Ukrajiny, Ruska či Běloruska.
Důvodem jsou nejen četné kontroly celníků a policistů na východní hranici Polska, ale také potíže s vydáváním víz. Doplácejí na to mimo jiné polští obchodníci, kteří se živili v příhraničních městech prodejem zboží právě východním sousedům Poláků. Mnozí z nich už své krámy zavřeli a další se k tomu prý chystají. Bez práce jsou i Ukrajinci, kteří se živili tím, že vozili do Polska cigarety, benzin, naftu, alkohol a zpátky potraviny.
V prvním čtvrtletí letošního roku klesl provoz mezi Polskem a Ruskem a Polskem a Běloruskem v porovnání s prvním čtvrtletím loňského roku podle informací policie o více než 40 procent. V případě Ukrajiny je rozdíl čtvrtinový.
Ještě smutnější obrázek se jeví při pohledu na počet víz vydaných polskými konzuláty. Za první čtyři měsíce letošního roku jich v Bělorusku vydaly 26 500, ve stejném období loňského roku jich bylo na 93 tisíc. Za rok tak jejich počet klesl o více než 70 procent. 
Konzuláty na Ukrajině a v Rusku vydaly meziročně o polovinu méně víz.
Největší úbytek se týká podle informací polské cizinecké a pohraniční policie Bělorusů, kteří se po rozšíření Schengenu ocitli zřejmě v nejhorší situaci z východních sousedů Polska. V souvislosti s panující politickou situací v Bělorusku navíc není šance na podepsání smlouvy o zjednodušení vízové procedury mezi Běloruskem a EU. Obyvatelé země tak musí platit za jednorázové vízum 60 eur (1400 korun), v minulosti to přitom bylo jen pět eur (115 korun).
Obyvatelé jiných zemí, které sousedí s EU, platí za vízum 35 eur (800 korun). Před přistoupením Polska do schengenského prostoru loni v prosinci však Ukrajinci a obyvatelé ruského kalinigradského obvodu za vízum do Polska neplatili nic.
Polsko již podepsalo s Ukrajinou dohodu o malém příhraničním styku. Smlouva umožňuje obyvatelům padesátikilometrové příhraniční oblasti navštěvovat Polsko bez víz na základě speciálního povolení. Ale výhrady vůči dohodě měla Evropská komise, proto ještě nemohla začít platit.
Na unijním fóru tak sice Polsko hodně mluví o důležitosti východní politiky Evropské unie, ale ve skutečnosti obyvatelé zemí, které sousedí na východě s Polskem, musí překonávat stále větší překážky, aby se dostali na Západ. Upozorňují na to odborníci, radní příhraničních polských měst, ale i obchodníci a další obyvatelé, kteří třeba dříve dojížděli za prací.
Přitom mimo jiné na pracovníky zpoza východní hranice spoléhají mnohé polské stavební firmy či zemědělci. Poté, co řada Poláků odjela za prací hlavně do Velké Británie a Irska, nemá v zemi kdo stavět silnice či sbírat plody.
Foto: Profimedia
