Novináři mohli poprvé prostřednictvím knihy kněze Tadeusze Isakowicze-Zaleského nahlédnout do komunistické minulosti některých polských duchovních. Zaleski v ní totiž zveřejnil jména těch, kteří podle něj spolupracovali s bývalou polskou komunistickou Státní bezpečností (SB).
Krize v polské církvi, kterou odstartovala rezignace varšavského arcibiskupa Stanislawa Wielguse, tak zatím nekončí. Očekávají se další rezignace a spory o pravdivost informací o kněžích ve službách někdejší komunistické tajné policie.
Zaleski v knize popisuje spolupráci, uvádí jména i příjmení agentů mezi duchovními. Na trh bude kniha uvedena ve středu. Polská média hned zveřejnila jména z díla krakovského kněze. Po Wielgusovi, jenž se těsně před svou inaugurací přiznal ke spolupráci s SB, by mohli podle polských médií rezignovat další duchovní.
Podle Zaleského udržoval kontakty s tajnou policí například arcibiskup ve výslužbě Juliusz Paetz. Zaleski, který vycházel z informací Institutu národní paměti (IPN), upozorňuje, že jednotlivé případy se od sebe liší. Někteří spolupracovali z donucení a jen několik let, zatímco jiní na duchovní aktivně donášeli.
Zaleski popisuje praktiky někdejší tajné policie. K tomu, aby získala agenty z řad duchovních, používala i lákadlo v podobě ženy-agentky, která sváděla faráře či biskupy. Líčí i příběhy těch, kteří nekolaborovali, nebo represe, jimž čelili kaplani hnutí Solidarita v 80. letech minulého století.
V úvodu Zaleski uvádí, že požádal všechny duchovní, o nichž se zmiňuje, aby napsali svůj komentář. Odpověděla mu prý jen polovina z nich.
Největší krizi v novodobých dějinách polské církve rozpoutal případ varšavského arcibiskupa Stanislawa Wielguse, který se na začátku ledna, dva dny před svou inaugurací, přiznal ke spolupráci s bývalou polskou Státní bezpečností. Z popudu Vatikánu rezignoval těsně před slavnostním uvedením do úřadu.
Kvůli spolupráci s komunistickou tajnou policií od ledna rezignovalo několik polských kněží. Polští biskupové se rozhodli k dobrovolným lustracím. V celém Polsku mělo být 1600 až 2400 pracovníků komunistické SB, kteří sledovali duchovní. Katolická církev je v Polsku považována za důležitou morální autoritu a hlásí se k ní více než 95 procent obyvatel.
Foto: archiv
