Polský prezident Andrzej Duda jmenoval novou vládu, kterou nyní povede dosavadní ministr financí a rozvoje Mateusz Morawiecki. Ve funkci premiéra nahradil Beatu Szydlovou, která ale v kabinetu zůstává jako vicepremiérka. Všichni členové kabinetu po jmenování složili přísahu jako ministři nové vlády.
Vláda nakonec nedoznala žádných dalších změn, i když někteří ministři do poslední chvíle nevěděli, zda na svém místě zůstanou. Jasné také nebylo, kdo Morawieckého nahradí v jeho ministerském působení. Nakonec bude premiér dál řídit svá dosavadní ministerstva financí a rozvoje.
Ani média si nebyla jistá, zda ve vedení některých úřadů nedojde ke změně, ale jasno bylo, až teprve když složili přísahu všichni dosavadní ministři. Nicméně Morawiecki naznačil, že určité změny v kabinetu zřejmě učiní v lednu příštího roku.
"Tým Szydlové je ve vládě Morawieckého," shrnula situaci televize TVN 24. "Žádné smysluplné politické vysvětlení tohoto řešení jsme neslyšeli," usoudil opoziční list Gazeta Wyborcza o "nesrozumitelné rekonstrukci vlády", kterou přičetl "autodestruktivnímu genu" šéfa vládní strany Jaroslawa Kaczyńského.
"Možná někdo řekne, že v zásadě ke změně nedošlo. Ale je tu změna, je nový premiér, který se rozhodl pracovat s dosavadní vládou, než se rozhodne, zda v ní provede změny (...) Je to dobré, kolegiální rozhodnutí," řekl prezident Duda. Morawiecki uvedl, že se míní soustředit na rozkvět hospodářství, blaho rodin, zajištění důstojné práce a bydlení pro co nejvíce lidí.
Na změně v čele vlády se domluvily špičky vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) minulý týden ve čtvrtek večer. Nicméně o tom, že Szydlová z premiérského křesla na přání vůdce PiS Jaroslawa Kaczyńského odejde, se už nějakou dobu intenzivně hovořilo.
Změny ve vládě vysvětlila ve čtvrtek mluvčí PiS Beata Mazureková tím, že mezinárodní a domácí situace představují "trošku jiné výzvy", což vyžaduje "změny nejen ministrů, ale i vedení vlády". O jaké výzvy jde, nevysvětlila. Strana se však chystá na nadcházející sérii voleb: příští rok se uskuteční místní volby, v roce 2019 parlamentní a v roce 2020 prezidentské.
Zjevné je i to, že Szydlová je chtě nechtě "tváří" dosavadních neshod mezi Varšavou a Evropskou komisí, a bývalý úspěšný bankéř Morawiecki, ovládající cizí jazyky, by mohl být pro Brusel přijatelnějším partnerem pro komunikaci. A tak musela mezi polskou veřejností populární premiérka ustoupit stranou.
Nejkritičtější reakci ze strany Bruselu si vysloužil způsob, jímž strana PiS posiluje kontrolu vlády nad justicí, na což je v Evropské unii pohlíženo jako na porušování zásad právního státu. Vláda na druhé straně tvrdí, že jde o nutnou reformu v zájmu lepšího fungování soudů.
Morawiecki chce s programovým prohlášením v parlamentu vystoupit hned v úterý, kdy by také zákonodárci měli hlasovat o vyslovení důvěry vládě. Vzhledem k tomu, že PiS má v parlamentu většinu, se očekává schválení nového kabinetu.
