Radost z ukončení nestabilní situace a obava ze ztráty poslaneckého mandátu se spojují v myslích polských poslanců, kteří po letní přestávce zasednou v parlamentních lavicích.
Předčasné volby, které by se mohly uskutečnit již koncem října, se úplně nehodí žádné politické formaci s výjimkou opoziční Občanské platformy (PO), která by podle průzkumů mohla po případném novém rozdáním karet vládnout sama.
Ještě v žádném polském parlamentu po roce 1989 se téma ukončení funkčního období nevracelo tak často. V současném sejmu, o jehož složení rozhodli voliči na podzim 2005, se poslanci strachují o své mandáty každého půl roku.
Poté, co se minulý týden definitivně rozpadla koalice konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) premiéra Jarosława Kaczyńského, populistické Sebeobrany a ultrakatolické Ligy polských rodin (LPR), se však vidina voleb stala velmi reálnou. Na druhém zasedání začátkem září by poslanci mohli hlasovat o rozpuštění sejmu a k urnám by Poláci podle premiéra Kaczyńského, jenž nyní vede menšinovou vládu, mohli jít 21. října.
Cesta k volbám je otevřená. Ubývá však těch, kteří ji chtějí projít. Všichni kromě PiS totiž žádají vyjasnění zásahu protikorupční policie, v jehož důsledku byl na začátku července odvolán ministr zemědělství Andrzej Lepper, šéf Sebeobrany. Stále nové okolnosti akce zveřejňují média, ale i sami politici téměř každý den. Povolání parlamentní komise by však znamenalo, že se předčasné volby uskuteční nejdříve v zimě.
Buď volby v říjnu, nebo vyšetřovací komise, před takovým rozhodnutím nyní stojí polští 
poslanci. Přední politik PO Jan Rokita volí první možnost stejně jako Kaczyński. Pro druhou je Sebeobrana, LPR a část levice. "Nevěřím v brzké volby," řekl v pondělí Lepper. Oznámil také, že Sebeobrana nebude hlasovat pro rozpuštění Sejmu. Poslanci bojují o své mandáty a s nimi spojené příjmy; mnohým z nich hrozí, že by se do nového parlamentu již nedostali.
Podle průzkumu společnosti TNS OBOP by PO získala 33 procent hlasů, PiS by svůj hlas odevzdalo 20 procent dotazovaných. Do sejmu by ještě vešlo s deseti procenty uskupení Levice a demokrati, jehož programovým lídrem se stal někdejší prezident Aleksander Kwaśniewski.
V Polsku stále populární politik však oznámil, že nebude na kandidátce, pouze povede volební kampaň centrolevice. Šanci dostat se do Sejmu by měla ještě Sebeobrana, které chce odevzdat hlas šest procent dotazovaných.
Ve skutečnosti si tak volby přejí především zahraničí komentátoři, kteří očekávají, že pokud by Kaczyński odevzdal vládu liberální proevropsky zaměřené PO, zlepší se vztahy Polska se zahraničím. Před údajně proněmecky laděnou opozicí varoval sám premiér.
Týdeníku Wprost řekl, že pokud by PO vyhrála volby, znamenalo by to konec "tvrdé politiky" vůči Berlínu. "Platforma je velmi závislá na Němcích," tvrdí Kaczyński, podle něhož liberálové akceptují "německou dominanci a každá dominace je krajně škodlivá pro Polsko i pro Evropu".
Parlamentní volby se konaly v Polsku naposledy v roce 2005 a řádný termín by byl v září 2009. Tak dlouho se u moci Kaczyński neudrží ani podle svých největších fanoušků. Zda se ale v politice ojedinělý tým dvojčat, prezident Lech a premiér Jarosław, rozpadne již na podzim, se ukáže v nejbližších týdnech.
Mnohé napovědět může už nálada na středečním zasedání poslanců, kteří by měli schvalovat zákony týkající se vstupu Polska do schengenského prostoru. Nechuť k volbám zdůvodňují mnozí tím, že Polsko čeká rozhodnutí o umístění části americké protiraketové základny v zemi, jejíž druhá část by se mohla nacházet v České republice, schválení důležitých zákonů v souvislosti s evropským šampionátem ve fotbale 2012, jenž se uskuteční v Polsku a na Ukrajině, a hlavně nutností vyjasnit okolnosti zásahu protikorupční policie. Na tvrdou volební kampaň se však pro jistotu připravují všichni.
Na fotografiích: 1) Andrzej Lepper, šéf strany Sebeobrana, na tiskové konferenci ve Varšavě, 11. srpna, 2) Polský premiér Jarosław Kaczyński na tiskové konferenci ve Varšavě, 11. srpna
Foto: AP
