Za branami věznice v Bialystoku se s trpělivostí hodnou pravoslavných mnichů učí desítka vězeňkyň malovat ikony v rámci programu jejich opětovného začlenění do společnosti, který v této velké trestnici na východě Polska zahájili.
"To je moje první ikona Panny Marie," hrdě říká sedmačtyřicetiletá Malgorzata Zablocká-Jaronczyková. Jako školačka se přičinlivě snaží dokončit svatozář kolem hlavy světice, k níž se prý již modlila, ačkoli obraz ještě není dokončen.
"Nikdy jsem neuměla malovat. Příliš mě to nezajímalo. Tady začínám dělat pokroky, sama to pozoruji a jsem spokojená s tím, co se mi už podařilo," chlubí se žena, která za mřížemi stráví ještě dalších osm let, když si stejnou řádku let již odpykala. Původní trest 24 let vězení jí byl snížen o třetinu.
"Na svatozář je možné použít dvě barvy, dělá to pěkný efekt. Byla to běžná technika v 17. a 18. století, používaná při 'psaní' ikon zejména v Rusku," vysvětluje svým žákům malíř ikon Jan Grigoruk, expert z Muzea ikon v Supraśli na severovýchodě země, kde je v Polsku soustředěno pravoslavné vyznání.
Grigoruk přicházel do vězení po celý prosinec třikrát týdně a vedl tam kurz malování.
"Skutečně jde o 'psaní', protože v odborném jazyce se říká 'psát' ikonu, nikoli malovat," upřesňuje. Kromě techniky vyučuje Grigoruk jazyk ikon, jejich historii a symboliku.
"Trestankyně zpočátku chodily do ateliéru spíše proto, aby zabily čas, některé za odměnu za dobré chování, protože vedení věznice muselo rozhodnout, které z celkem sedmdesáti vězeňkyň si zaslouží učit se ikony 'psát'," uvádí Grigoruk.
"Každý, kdo 'píše' ikonu, prochází skutečnou duchovní proměnou," tvrdí. "'Psát' ikonu, to je už jistá forma modlitby. Nemůže to být jen zaměstnání vykonávané pouze pro peníze," dodává.
V četných věznicích je malování velmi rozšířenou aktivitou. Avšak 'psaní' ikon umožňuje spojovat uměleckou stránku s duchovní.
Kurz přináší vězeňkyním také trochu duševního klidu. Jednatřicetiletá Justyna Gierasimiuková, odsouzená k ročnímu vězení, se kurzu nemůže dočkat. "Ano, přináší mi to klid a Bůh ví, že ho potřebuji. V našich celách býváme často agresivní," prohlašuje.
První kurz, který se konal loni, navštěvovala i desítka mužů z této smíšené věznice, kde je zadržováno celkem přes 700 osob. Mezi nimi byli i ti, kdo jsou odsouzeni k těžkým trestům: dva na doživotí, jeden na 25 let a dva na 15 let vězení, uvádí Jaroslaw Andrzejuk, jeden z vychovatelů ve věznici.
Jejich ikony pak požehnal arcibiskup pravoslavné diecéze v Bialystoku. Nejhezčí z nich budou zdobit malou ekumenickou kapli věznice.
"Myšlenka tohoto programu je geniální," vyjádřil se uznale arcibiskup Jakub.
V Polsku, kde se většina občanů hlásí ke katolickému vyznání, zažívá region Bialystoku, kde žije mnoho osob pravoslavné víry, skutečnou náboženskou obrodu. Důkazem toho byla loni v srpnu návštěva moskevského patriarchy Kirilla, který přijel do Polska jako první z nejvyšších představitelů ruské pravoslavné církve.
Grigoruk, jeden z iniciátorů těchto kurzů, v nich chce pokračovat. "V budoucnu bychom byli rádi, kdyby se ikony mohly prodávat a výtěžek by plynul na charitativní účely. Poptávka po ikonách je velká," říká.
"Nemůžeme zavřít lidi za mříže a ponechat je jejich osudu. Doufáme, že je obtížné umění ikon změní, že začnou být lepšími," dodává.
