Posílili euroskeptici i nacionalisté, v Paříži zemětřesení

Volby do Evropského parlamentu přinesly velký úspěch nacionalistům, kteří převážně ve starých unijních zemích zaznamenali narůst popularity. Podle průběžných výsledků vyhráli volby ve Francii a Dánsku, protievropská strana UKIP směřuje k výhře v Británii. Ve Švédsku, Finsku či Rakousku se nacionalisté těšili mnohem větší podpoře než při eurovolbách v roce 2009. V Německu, Španělsku či Rakousku vyhrály tradiční strany, ale jejich výsledek poznamenal nárůst obliby euroskeptických stran.

Hlasování se zúčastnilo 43,09 procenta, tedy o něco více, než při eurovolbách v roce 2009. Česká republika má po Slovensku druhou nejnižší účast.

Nejsilnější frakcí v novém Evropském parlamentu bude Evropská lidová strana (EPP) sdružující středopravá uskupení, v 751členném zákonodárném sboru bude mít podle dílčích výsledků 212 poslanců. Druhou nejsilnější formací bude sociálnědemokratická Skupina progresivní levice a demokratů (S&D), která se bude moci opřít o 186 mandátů.

Historický výsledek ve Francii s 26 procenty hlasů zaznamenala Národní fronta (NF) Marine Le Penové, v europarlamentu by nacionalisté mohli místo mít současných tří poslanců až 25 křesel. Na druhém místě skončili konzervativci, vládní socialisté jsou až třetí. Vládní představitelé označují výsledek za politické zemětřesení a prezident François Hollande se dnes chce sejít se členy kabinetu.

K podobně nevídanému úspěchu jako NF směřovala britská Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP), která po sečtení 64 obvodů z celkových 73 získala 23 mandátů. To je o pět europoslanců více než vládní konzervativci i opoziční labouristé. Pokud ji některá z těchto stran během sčítání zbylých mandátů nepředstihne, bude to poprvé od roku 1910, co celonárodní volby v Británii vyhraje někdo jiný než tyto dvě tradiční formace.

V Německu podle takřka konečných výsledků s přehledem zvítězila konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové s 35,3 procenta hlasů. Z 96 mandátů určených pro Německo jich bude mít 34, což je oproti roku 2009 ztráta osmi mandátů. Na druhém místě skončila koaliční sociální demokracie (SPD) s 27 europoslanci, třetí jsou s jedenácti poslanci Zelení.

Nejsilnější politickou stranou se v eurovolbách v Řecku stala opoziční Koalice radikální levice (SYRIZA). Po sečtení zhruba 55 procent hlasů mělo krajně levicové uskupení 26,6 procent. Na druhém místě byla vládní Nová demokracie (ND) se ziskem 23 procent a na třetím krajně pravicový Zlatý úsvit, který již s větším odstupem získal 9,4 procenta hlasů. Do europarlamentu se ziskem osmi procent dostala i koalice v čele s Panhelénským socialistickým hnutím (Pasok), které je koaličním partnerem ND. Pro hnutí SYRIZA je výsledek historickým úspěchem, neboť v eurovolbách před pěti lety skončilo s 4,7 procenta hlasů na pátém místě. V Evropském parlamentu má zatím jednoho poslance. Naopak pro ND je průběžné skóre další porážkou, v roce 2009 činil volební zisk zhruba 32,3 procenta hlasů. Řecko, které se dostává z hluboké ekonomické krize, bude mít v novém Evropském parlamentu 21 křesel, dosud to bylo 22 mandátů.

V Itálii míří k oslnivému vítězství středolevicová Demokratická strana 39letého Renziho, který se postavil do čela vlády před třemi měsíci s ambiciózním reformním programem. Podle televize RAI získali demokraté kolem 41,2 procenta hlasů. Na druhém místě skončí Hnutí pěti hvězd, za nímž stojí někdejší komik Beppe Grillo. Předběžné výsledku mu přisuzují zisk 21,4 procenta hlasů. Třetí místo obsadila s průběžnými 16,6 procenty pravicová formace Vzhůru, Itálie expremiéra Silvia Berlusconiho.

Ve Španělsku sice vyhráli se 16 mandáty vládní lidovci před opozičními socialisty, kteří získali o dvě křesla méně, obě strany však proti minulým volbám dohromady ztratily 17 europoslanců a za vítěze se tak považují malé strany, kterých do EP nově proniklo hned několik. V Portugalsku uspěli opoziční socialisté, kteří těsně porazili koalici středopravé vlády.

V Portugalsku utrpěla porážku středopravá vládní koalice sociálních demokratů a lidovců, která podle téměř konečných výsledků získala 27,7 procenta hlasů. Vítězem voleb se stala opoziční Socialistická strana (PS), kterou volilo 31,5 procenta lidí. Premiér Pedro Passos Coelho sice ihned uznal porážku vládních stran sdružených v koalici Aliança Portugal, výzvy od socialistických vůdců ke svému odchodu a konci vlády však rázně odmítl. "Posláním této vlády je prosadit zákony, které pomohou ke stabilitě země," prohlásil portugalský premiér.

Ve Švédsku sice vyhrála Švédská sociálnědemokratická dělnická strana, z dvacítky poslaneckých mandátů bude mít šest křesel, vůbec poprvé s dvěma poslanci v parlamentu usedne i nacionalistická formace Švédští demokraté.

V Dánsku s 26,6 procenta hlasů vyhrála krajně pravicová Dánská lidová strana (DF), která bude mít ze 13 europoslanců vyčleněných pro tuto zemi čtyři křesla. Ve Finsku sice vyhrála vládní Národní koaliční strana (KOK), ale velké vítězství oslavuje formace Praví Finové. Ta získala dvě poslanecká křesla, dosud měla jen jedno.

V Maďarsku přesvědčivě vyhrál vládní Maďarský občanský svaz (Fidesz) v koalici s Křesťanskodemokratickou lidovou stranou (KDNP) premiéra Viktora Orbána se ziskem 51,49 procenta hlasů. Na druhém místě skončilo radikální Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) se ziskem 14,68 procenta, což pro stranu znamená zisk tří křesel v EP.

V Polsku po sečtení více než 90 procent hlasů těsně vedli opoziční konzervativci ze strany Právo a spravedlnost (PiS), v přepočtu na mandáty však měli stejně jako vládní Občanská platforma (PO) 19 křesel.

Na Slovensku zaznamenali vládní socialisté premiéra Roberta Fica s asi 24 procenty nepřesvědčivé vítězství, neboť průzkumy očekávaly až 38 procent hlasů. Ficova strana bude mít šest místo dosavadních sedmi poslanců.

Eurovoleb se zúčastnilo druhé nejnižší procento voličů od roku 1979, kdy Evropané své zástupce ve společném zákonodárném sboru volí. V Česku volilo 18,2 procenta lidí, na Slovensku jen 13,05 procenta.

Volební účast byla oproti hlasování před pěti lety vyšší v západních zemích, kde zájem o eurovolby pravidelně klesá.