Velká Británie
Poslanci schválili možné odložení brexitu do konce června

Britský parlament schválil návrh vlády na krátký odklad brexitu. Kabinet chce o odložení termínu z 29. března na 30. června požádat Brusel v případě, že parlament do 20. března schválí dohodu o brexitu, kterou loni s Bruselem dojednala premiérka Theresa Mayová. Tuto dohodu už parlament ale dvakrát odmítl. Pro vládní návrh se vyslovilo 412 poslanců, proti jich bylo 202.

Hlasování o návrhu kabinetu předcházelo hlasování o třech dodatcích, z nichž ani jeden schválen nebyl. Poslanci postupně odmítli dodatky požadující odložit brexit kvůli uspořádání nového referenda, předat odpovědnost za dění kolem brexitu Dolní sněmovně a odložit brexit na neurčito do doby, než bude nalezena shoda ohledně dalšího postupu.

Británie se ve věci brexitu ocitla v patové situaci, protože parlament se zatím nedokázal shodnout na žádném řešení. Poslanci tento týden v úterý odmítli dojednanou dohodu s Bruselem o podmínkách odchodu z evropského bloku. Hned ve středu ale odhlasovali návrh, který vládu vyzývá, aby za všech okolností vyloučila možnost, že Británie unii opustí bez dohody, a tedy bez jasného vymezení dalších vzájemných vztahů.

Premiérka podle médií nejspíš ještě oznámí, že dohodu o brexitu předloží parlamentu k hlasování potřetí, a to začátkem příštího týdne. Není ale jasné, co se stane, když poslanci dohodu opět odmítnou. Vláda varovala, že v takovém případě může být odklad brexitu mnohem delší, což by mimo jiné znamenalo, že se Británie bude muset zúčastnit voleb do Evropského parlamentu plánovaných na květen.

O případný odklad termínu brexitu stanoveného článkem 50 Lisabonské smlouvy musí Británie požádat ostatní členské státy EU. Jejich zástupci se sejdou na summitu v Bruselu koncem příštího týdne. Zda by unie takový odklad schválila není jisté, předseda Evropské rady Donald Tusk však oznámil, že by prezidenty a premiéry sedmadvacítky vyzval, aby odklad brexitu umožnili.

Dohoda o vystoupení Británie z EU narazila v britském parlamentu zejména kvůli spornému ujednání o takzvané irské pojistce. Ta má předejít obnovení hraničního režimu mezi Irskem a Severním Irskem, u části britských poslanců však vyvolává obavy, že tento mechanismus v sobě skrývá riziko trvalého připoutání Británie k unijním strukturám i po brexitu. EU tvrdí, že toto řešení vzešlo z dlouhých vyjednávání a ukázalo se být jedinou schůdnou variantou.