Otázka migrace
Posselt: Uprchlická vlna může brzy zasáhnout i Česko

"Až začne do Evropy proudit více uprchlíků přes Ukrajinu, i Češi mohou za čas žádat o pomoc s běženci," řekl v rozhovoru pro časopis TÝDEN mluvčí Sudetoněmeckého landsmančaftu a zároveň člen předsednictva bavorské CSU Bernd Posselt.

Jste dlouholetým členem CSU, dosud jste se ale celkem vstřícně vyjadřoval k uprchlické politice Angely Merkelové. Jak tedy hodnote současný spor o změnu migrační politiky mezi kancléřkou a ministrem Seehoferem?

Předsednictvo CSU, včetně mě, se jednoznačně všemi hlasy postavilo za Horsta Seehofera. V předsednictvu jsou proevropští členové jako třeba já, ale také ti se skeptičtějším pohledem. Horst Seehofer stojí někde uprostřed. Jeho úsilí ale podpořili naprosto všichni členové bez výjimky. Ve zkratce se jedná o jednoduché sdělení: chceme v oblasti migrační politiky celorevropskou regulaci, do doby než budou tyto evropské předpisy přijaty, však musíme v případě nutnosti přijmout i vnitrostátní opatření.

Spor se týká především toho, zda mají být z německých hranic vraceni běženci, kteří už jsou registrováni v jiné zemi EU. Vy si na rozdíl od kancléřky Merkelové nemyslíte, že by se kvůli tomu začali běženci znovu hromadit na jihu Evropy?

Vracení už jednou registrovaných uprchlíků odpovídá evropskému právu, konkrétně Dublinské úmluvě. A dokud se v EU nedohodneme na lepším systému, musí se uplatňovat současné německé i evropské právo. V roce 2015 to kvůli aktutní nouzové situaci nebylo dočasně možné. Dnes je ale tato nouzová situace, díky bohu, překonána.

Jak by měla podle vás vypadat migrační politika EU?

Potřebujeme i nadále humánní přístup ke skutečným uprchlíkům, solidaritu mezi členskými státy a kroky, které zamezí zneužívání našeho azylového systému. Vím, že zahrnutí těchto bodů do jedné společné strategie není vůbec jednoduché. Ale začít s tím musíme co nejdříve.

Co konkrétně by se podle vás mělo v migrační politice změnit?

V EU bychom se měli nyní soustředit především na dva hlavní cíle. Prvním je preventivní pomoc obyvatelům Afriky a Blízkého východu, aby nemuseli opouštět svůj domov. Zároveň bychom se ale měli snažit o výrazné posílení ochrany vnějších hranic EU.

Frázi o nutném posílení hranic používá hodně politiků, včetně těch českých, nikdo ale nedokáže říci, jak by měla taková zvýšená ochrana vlastně vypadat.

Podle mého názoru bychom měli masivně posílit a rozvinout agenturu Frontex tak, aby se z ní stala opravdová pohraniční policie EU. Dále musíme vytvořit evropský orgán pro azyl, který bude už na vnějších hranicích unie nebo v sousedních zemích rozhodovat o tom, kdo k nám může přijít a kdo nikoliv. Na tom by se měly dohodnout všechny členské státy. A jednat rychle.

Jaký je váš názor na takzvané uprchlické kvóty, s kterými některé státy, včetně Česka, zásadně nesouhlasí?

Navrhoval jsem kvóty už v roce 1998, a to pro případ náhlého a nepředvídatelného přílivu uprchlíků. V té době se jednalo hlavně o uprchlíky z Balkánu. Středomořské státy se nechtěly zapojit do pomoci, protože si mysleli si, že to není jejich věc. Už tehdy jsem na plenárním zasedání Evropského parlamentu, což lze snadno dohledat v zápisech, předpověděl, že do 20 let bude podobná uprchlická vlna jako z Balkánu přicházet přes Středozemní moře. Pak by zase jih Evropy potřeboval naši solidaritu. A tahle předpověď se naplnila.

Co tím chcete říci? Že i Češi mohou jednou prosit, aby jim někdo pomohl s přílivem uprchlíků?

Chci říci, že obyvatelé středomořských států EU se tehdy stavěli k problému uprchlíků, podobně jako se dnes k němu stavějí naši východoevropští sousedé. A mezitím je samotné ten problém dostihl. Balkánská uprchlická trasa je stále více nahrazována trasou přes Ukrajinu a i ve východní Evropě může dojít snadno k explozi. Pak budou zase Polsko, Česko a další země potřebovat naši pomoc. Jsem proto přesvědčen, že musíme být v obtížných dobách mezi sebou navzájem solidární. Sobeckost, ať už mluví německy, polsky, maďarsky nebo česky, pomáhá v nejlepším případě jen v krátkodobém horizontu, nakonec ale škodí všem.