Diskuze v Německu
Potravinová banka odmítá migranty. Jiní chudí se jich bojí

V Německu se už dva týdny nezastavila debata o rozhodnutí potravinové banky v Essenu na západě země nepřijímat za nové klienty cizince. Do místy vyhrocené diskuse se zapojila kancléřka Angela Merkelová (CDU) i další přední politici. Část odborníků ale upozorňuje, že se debata nesoustředí na to skutečně podstatné. Řešit by se podle nich měla především otázka, jak je možné, že ve spolkové republice je tolik chudých lidí, kteří jsou na potravinové banky odkázáni.

Potravinová banka v Essenu je jednou ze zhruba 930 poboček organizace Tafel, která rozdává potřebným potraviny, jež by jinak skončily z různých důvodů v odpadu. V polovině ledna se banka rozhodla, že neumožní registraci dalším cizincům. Za důvod označila i to, že mladí muži z řad migrantů tvoří stále větší podíl příjemců její pomoci a kvůli nim se potravinovou banku bojí navštěvovat důchodci a ženy samoživitelky.

Názory politiků

Od té doby, co nový přístup potravinové banky před zhruba dvěma týdny vyšel na povrch, se zdá, jako by měl na tuto problematiku v Německu názor každý - přinejmenším mezi politiky. "Myslím, že by se taková kategorizace činit neměla. To není dobré, ale také to ukazuje ten tlak, který existuje," řekla Merkelová.

Proti kancléřce se prakticky vzápětí postavil šéf poslanců sesterské CSU Alexander Dobrindt, který naopak rozhodnutí potravinové banky podpořil. "Je správné postarat se o to, aby v potravinové bance nedocházelo k vytlačování (části lidí)," poznamenal.

Do debaty se v dalších dnech zapojila řada jiných politiků i představitelů neziskových organizací, kteří jsou z velké většiny ke kroku potravinové banky kritičtí. O nešťastném rozhodnutí hovořil i šéf celé organizace Tafel Jochen Brühl. Neznámí lidé na vůz essenské potravinové banky dokonce nastříkali nápis "nacisté".

Německá veřejnost

Větší pochopení pro krok zařízení dává najevo německá veřejnost. Průzkum veřejného mínění pro deník Bild ukázal, že 52,5 procenta Němců nechápe kritiku kancléřky Merkelové vůči potravinové bance. Stejný názor jako šéfka vlády má 37,3 procenta dotázaných.

K problematice se v úterý v Berlíně vyjádřili také zástupci více než 30 sociálních organizací, podle nichž by bylo dobré najít jiné řešení problému. Potraviny by se měly rozdělovat lidem podle toho, kdo je skutečně nejvíce potřebuje, nikoliv podle toho, jaký mají pas. Především jsou ale organizace toho názoru, že by se debata, která proti sobě nyní staví dvě skupiny velmi chudých lidí, měla vést primárně o něčem jiném.

Politici by se podle nich měli ptát především na to, proč v době hospodářského růstu a rekordní zaměstnanosti musí pomoci potravinových bank využívat kolem 1,5 milionu lidí. Proč počet poboček organizace Tafel jen mezi lety 1998 a 2008 stoupl ze 155 na 790, anebo jak je možné, že se mezi jinými zvyšuje počet žen ohrožených chudobou a nyní jich je už kolem 18 procent. A také jak se mohlo stát, že má 40 procent Němců nižší reálný příjem než před 20 lety.

"Očekáváme od spolkové vlády, že chudobu a boje o přerozdělování nebude komentovat, ale řešit," řekl šéf organizace Pro Asyl Günter Burkhardt. Stejně to vidí jeho kolega Ulrich Schneider z uskupení Paritätische Gesamtverband, které sdružuje tisíce sociálních organizací. Aby se něco zlepšilo, je podle něj potřeba zvýšit sociální dávky, alespoň zastavit úbytek sociálních bytů a zlepšit integrace migrantů, která jim umožní rychleji začít pracovat. Takové změny podle Schneidera ale neslibuje ani nová koaliční smlouva mezi konzervativní unií CDU/CSU a sociální demokracií (SPD).