Norský expremiér
Potvrzeno: novým tajemníkem NATO bude Stoltenberg
28.03.2014 16:28 Aktualizováno 28.03. 17:08
Novým generálním tajemníkem Severoatlantické aliance bude od 1. října bývalý norský premiér Jens Stoltenberg. Ve funkci tak po pěti letech a dvou měsících nahradí Dána Anderse Fogha Rasmussena. O odpoledním rozhodnutí Severoatlantické rady, tedy aliančních diplomatů, informovalo NATO ve stručné tiskové zprávě.
Rasmussen na svém twitterovém účtu zdůraznil, že Stoltenberga zná už řadu let. Je to podle něj ten správný člověk pro další budování silné a úspěšné aliance po jejím letošním zářiovém summitu v Cardiffu. Krize na Ukrajině podle současného generálního tajemníka ukázala, že aliance musí mít nadále silné a rozhodné vedení.
Stoltenbergovo jméno není překvapením, média o něm spekulovala už několik dní. Norskou vládu vedl na počátku tisíciletí a pak opět od roku 2005 až do loňského října. Je nadále předsedou Norské dělnické strany, která je nyní v opozici.
Norský politik měl při výběru Rasmussenova nástupce podporu Spojených států i Německa. Nedávno se pro něj vyslovil také britský premiér David Cameron, který jej označil za vynikajícího kandidáta. Rozhodnutí diplomatů by měli formálně potvrdit ministři zahraničí členských zemí, kteří se v Bruselu sejdou 1. a 2. dubna.
Rasmussen se vedení NATO ujal v srpnu 2009, funkční období mu už bylo několikrát prodlouženo. Naposledy se tak stalo loni v prosinci až do konce září tak, aby mohl předsedat právě aliančnímu summitu, který nyní připravuje.
Na summitu má aliance uzavřít výrazné období mise v Afghánistánu a soustředit se na budoucnost. Před vypuknutím krize okolo ruského obsazení poloostrova Krym hovořili alianční diplomaté o potřebě neztratit znalosti získané ze spolupráce v afghánské misi, posílení výcviku a podobně.
V nynější situaci začali spojenci, například americký prezident Barack Obama, který byl v Bruselu tento týden, ještě více než dosud hovořit také o nutnosti posílení obranných výdajů evropských zemí aliance.
Stoltenberg, první Nor v této alianční funkci, se stane v pořadí 13. generálním tajemníkem NATO v situaci, která může znamenat obnovu významu organizace. Výběr generálního tajemníka nemá nějakou přísnou proceduru, v čele NATO stojí čtyři roky s možností prodlužování. Neformálním pravidlem ale je, že bývá vybírán zástupce evropské členské země, neboť vrchní velitel spojeneckých vojsk v Evropě bývá tradičně Američan. Na stránkách samotné aliance je uvedeno, že generální tajemník musí být "významný státník se zkušenostmi z vrcholové politiky".
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.