Tisíce lidí se po celé Francii zapojily do protestu především proti repatriaci Romů prosazované vládou prezidenta Nicolase Sarkozyho a také důchodové reformě. Protesty se konaly také před francouzskými zastupitelskými úřady v několika evropských zemích.
Jde o první masový projev nesouhlasu francouzské veřejnosti s novými opatřeními v boji se zločinností v zemi, které Sarkozy oznámil začátkem července.
Protesty uspořádaly organizace na ochranu lidských práv a odbory; stojí za nimi také francouzské opoziční levicové a ekologické strany. Jen v Paříži se jich podle organizátorů zúčastnilo asi 50 tisíc lidí. V čele průvodu, jehož heslem bylo "Ne xenofobii a politice pranýřování. Volnost, rovnost, bratrství," šli rumunští Romové. Účastníci protestu mávali francouzskými vlajkami a skandovali hesla jako "zastavte represe" nebo "NE Sarkozyho nehumánní politice".
Podle generálního tajemníka největších francouzských odborů CGT Bernarda Thibaulta "je velmi nebezpečné myslet si, že všechno zlo ve společnosti pochází z imigrace".
Demonstrace se konaly také v Marseille, Lyonu, Bordeaux a dalších zhruba 130 městech po celé Francii.
Několik stovek lidí včetně Romů se dnes shromáždilo poblíž francouzské ambasády v Římě, aby zde protestovali proti vyhošťování Romů z Francie, ale i proti italské imigrační politice. Lidé nesli transparenty s nápisy jako "Ne rasismu" nebo "Nemůžeme odsoudit jeden národ".
Asi stovka aktivistů se sešla před francouzským zastupitelským úřadem v Budapešti. Setkání pořádané maďarskými pracovníky organizace Amnesty International vyzvalo francouzskou a maďarskou vládu, aby bojovaly proti rasismu, nenávisti proti Romům a respektovaly lidská práva.
V Bruselu proti francouzské politice vůči Romům protestovalo před ambasádou Francie podle místních médií kolem 60 lidí. "Jsme proti tomu, aby se stigmatizovali přistěhovalci ve Francii, zejména pak Romové. Jejich systematické vypovídání je nepřijatelné. Nemůžeme přijmout takovou fašistickou politiku ve jménu bezpečnosti a veřejného pořádku," prohlásila podle serveru dhnet.be Sophie Kammererová z belgické pobočky organizace ENAR, která manifestaci spolupořádala.
Dnešní masové protesty se konaly jen dva dny před ministerskou konferencí na téma imigrace svolanou Nicolasem Sarkozym, která se má repatriací Romů z Francie zabývat. Tohoto kontroverze budícího setkání se mají na pozvání Paříže zúčastnit převážně velké evropské země a Kanada.
Česká republika kritizovala fakt, že na konferenci nebyla pozvána, přestože je shodou okolností v pondělí na návštěvě v Paříži šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg (TOP 09). Schwarzenberg minulý týden Sarkozyho kritizoval za "rasistické pohledy", později však svá slova zmírnil.
Kritici obviňují francouzského prezidenta z toho, že se novými kroky v oblasti bezpečnosti snaží pouze odpoutat pozornost od důchodové reformy a rozpočtových škrtů. Zároveň se podle analytiků snaží vylepšit svou rekordně nízkou popularitu před prezidentskými volbami v roce 2012.
Jenom za poslední měsíc vyhostila Francie do Rumunska a Bulharska asi 1000 Romů. Podle průzkumů veřejného mínění Sarkozyho v této otázce podporuje více než polovina francouzské populace.
Podle AFP žije ve Francii na základě pravidel volného pohybu v rámci EU asi 15 tisíc Romů. Po třech měsících pobytu bez trvalého bydliště a zaměstnání se však dostávají do ilegality a mohou být ze zákona vyhoštěni. Znepokojení nad jejich vyhošťováním ale vyjádřily například OSN, Evropská komise nebo Vatikán.
Sarkozy tvrdí, že repatriace Romů jsou nutné v rámci boje proti kriminalitě a důchodová reforma, jejímž jádrem je zvýšení věku odchodu do důchodu ze 60 na 62 let, je nezbytná pro snížení rozpočtového deficitu. V pátek prezident prohlásil, že je rozhodnut stát za svými reformami.
Největší zkouška však zřejmě čeká francouzského prezidenta v úterý, na kdy je plánována celonárodní stávka, která zasáhne školy, veřejnou dopravu i telekomunikace. Národní shromáždění, dolní komora francouzského parlamentu, totiž právě v úterý začne důchodovou reformu projednávat.
Problematikou se bude na svém úterním zasedání ve Štrasburku zabývat i Evropský parlament.
