Už tři čtvrtiny francouzských podniků byly tak či onak postaveny před otázku jak řešit nábožensky motivované požadavky části svých zaměstnanců a jejich důsledky. Uvedla to organizace ANDRH, sdružující ředitele oddělení lidských zdrojů předních podniků země. Velkou většinou šlo o muslimy.
Mezi 63 miliony Francouzů je muslimů asi pět milionů a tvoří tak tvoří druhou největší náboženskou obec země.
Jeden požaduje v kantýně jídlo "halál", další opakované přestávky na modlení, třetí odmítá zdravit ženy, uvedla organizace. Sdružení Dynamique Diversité, které se problémem také zabývalo, zmiňuje případy, kdy zaměstnanci odmítali přepravovat bedničky s alkoholem, obsluhovat v restauraci ženy, respektovat své ženské nadřízené nebo vůbec pracovat vedle žen.
Jeden strhával podnikové plakáty, protože prý mu náboženství zakazuje vidět zobrazení člověka, byly prý případy, kdy zaměstnanci odmítali sdílet ledničku, protože kolegové v nich měli "nečisté" maso, a podobně.
V průzkumu pro ANDRH 14 procent dotázaných představitelů podniků řeklo, že praktikování náboženství na pracovišti tam záporně ovlivňuje mezilidské vztahy, a 15 procent, že to má negativní vliv na výkonnost.
Údaje této organizace jen potvrzují závěry, k nimž před časem došla zvláštní komise, která se z pověření tehdejšího prezidenta Jacquesa Chiraka zabývala problémem laickosti veřejného života.
Ta uvedla, že "svět práce oslabují požadavky, jejichž cíl je prosadit požadavky určitých společenství na úkor obecných pravidel", že tyto požadavky, dnes ještě menšinové, věští dysfunkce a že jejich nárůst je znepokojivý.
Francie je laický stát, takže ve státních institucích jsou projevy náboženství nepřípustné. Soukromé podniky mohou najít oporu v zákoníku práce, podle něhož může zaměstnavatel sáhnout k určitým restrikcím svobod zaměstnanců, pokud to vyžaduje náplň jejich práce.
Podle ANDRH se ale podniky bojí stavět se zmíněným požadavkům na odpor z obavy, že budou obviněny z rasismu a diskriminace, a bojí se také o problému mluvit.
Antropoložka Dounia Bouzarová, spoluzakladatelka sdružení Dynamique Diversité, v rozhovoru pro list Le Figaro řekla, že s požadavky náboženského rázu víc přicházejí mladí lidé přistěhovaleckého původu, kteří se už ve Francii narodili a kteří se už nechtějí schovávat.
Jde tedy o podobnou skupinu, jaká se velkou měrou podílela na nepokojích na francouzských předměstích koncem roku 2005.
Ty nahrály náladám namířeným proti přistěhovalcům a posílily stoupence přísnější kontroly imigrace, mezi něž patří i nynější prezident Nicolas Sarkozy.
Ten v kampani k loňským prezidentským volbám řekl, že přistěhovalci, kterým se ve Francii nelíbí, mohou odejít a že Francie nebude měnit své zákony a zvyky proto, že nejsou po chuti malé menšině.
Foto: Profimedia
