Závan třetího světa
Pozor, tuk-tuk! Lisabon zahltil levný druh dopravy

Pokud jde o dopravní prostředky, je hlavní město Portugalska známé především svými žlutobílými tramvajemi šplhajícími do kopců, díky čemuž ho někteří přirovnávají k americkému San Francisku. Turistický boom posledních let ale do Lisabonu přivedl i jiný druh dopravy. Charakteristický pro jiné části světa.

Obyvatelé Lisabonu zvyšující se počet turistů navštěvujících jejich město na jednu stranu přivítali - cizinci utrácejí peníze a pomáhají tak tamní ekonomice postavit se na nohy. Všechno má ale svou negativní stránku. V tomto případě se jedná skupování nemovitostí, zvyšování nájmů a obecně nerovnosti mezi lidmi. Zhoustla také doprava. A tím už se dostáváme k další rozporuplné novince - tuk-tukům.

Stačilo pár let a úzké dlážděné lisabonské ulice zaplnilo na 300 těchto vozítek. Tříkolové "mototaxíky" nabízejí návštěvníkům alternativní a levnější způsob cestování po městě.

Mnozí z 550 tisíc obyvatel metropole si stěžují na hluk a znečištění. Vadí jim ale i další věci. "Tuk-tuky jsou turistům nabízeny jako něco, co je pro Lisabon typické, což opravdu není pravda. Jsou jako holubi, jsou všude," říká dopravní konzultant Miguel Gaspar.

Tuk-tuky mají původ v Itálii. Navrhl je tentýž designér, který vymyslel i první sériově vyráběný skútr Vespa. Cílem bylo nabídnout levnou dopravu v hubených poválečných letech. Zatímco v Evropě už tato vozítka najdeme stěží, mimořádné oblibě se těší v Asii a Africe. Přeplněnými silnicemi měst třetího světa se málokteré pohybovadlo dokáže pohybovat tak efektivně jako tuk-tuk.

Tato schopnost vlastně přispěla i k jejich rozšíření v Lisabonu. Zvládnou jeho strmé kopce, klikatící se uličky, zaparkují téměř kdekoliv.

Rozmach tuk-tuků přiměl k reakci už i starostu Lisabonu Fernanda Medinu (PS). Oznámil restriktivní opatření, mezi která patří omezení hodin, během kterých mohou po ulicích jezdit, stejně jako stanovení parkovacích míst. Některé oblasti pak budou jejich řidičům zcela zapovězeny. A od roku 2017 mají mít všechna vozítka elektromotory.

Starostu nutila k akci především jedna skupina obyvatel: taxikáři přicházející o zákazníky. V červnu dokonce jistý drokkař tuk-tukáře napadl a hrozil, že ho udeří kladivem.

"Tuk-tuky jsou naprosto nespravedlivá konkurence," stěžuje si taxikář Rui Tavares. Za licenci prý zaplatil 850 eur. Nejdřív se objevila služba Uber a teď tohle.

Řidiči tuk-tuků to pochopitelně vidí jinak. "V Lisabonu se teď odehrává směšná dopravní válka. Všichni říkají, že je potřeba víc turistů, aby vznikala pracovní místa, pak je ale snaha zastavit něco, co je u turistů očividně populární," nechápe osmadvacetiletý José Gomes, který sedl za řídítka loni, když ztratil práci v obchodu s oděvy.

Někteří jeho kolegové se navíc považují nejen za řidiče, ale i za průvodce, čímž prý oproti taxikářům nabízí jistou přidanou hodnotu. Turisté, kteří se chtějí svézt tuk-tukem, se totiž spíše chtějí projet po městě, než se rychle dostat z bodu A do bodu B.

"Když se chce někdo hodinu dívat na Tejo ústící do moře, nemám s tím problém," říká Miguel Cardoso, původním povoláním malíř.

Některé taxislužby už se trendu přizpůsobily a vedle aut nabízejí právě i tuk-tuky. Neviditelná ruka trhu v praxi. Zároveň ale soudí, že by se na vozítka měla vztahovat stejně přísné předpisy jako na ostatní dopravní prostředky.