Burgundsko, Alsasko, Pikardie...Francouzské regiony jsou pojmy. Zároveň je s nimi spojená identita jejich obyvatel. Vláda prezidenta Françoise Hollanda má nicméně v plánu snížit jejich počet ze současných 21 (kromě pěti zámořských a Korsiky, jež má zvláštní status) na 12. Záměr, jehož cílem je omezit byrokracii, má mezi Francouzi podporu. Nejde-li ale právě o region, v němž žijí.
Plán na snížení počtu regionů oznámil novopečený premiér Manuel Valls při svém nástupu do funkce. Ze všech regionů v metropolitní Francii zůstanou nedotčeny pouze tři (Île-de-France, Bretaň a Provence-Alpes-Côte d'Azur), ostatní se budou spojovat, měnit či zaniknou. Svou znalost polohy jednotlivých regionů můžete otestovat ZDE.
Podle průzkumu agentury LH2 považuje 38 procent Francouzů změnu administrativního členění Francie za nutnost. 77 procent nicméně odmítá, aby zmizel jejich region.
"Teď se ukáže, kdo jsou opravdoví reformátoři, a kdo konzervativci," řekl k plánu svého premiéra Hollande. Podle stanice RFI si vláda slibuje, že ušetří 25 miliard eur ročně a bude snadněji lákat zahraniční investory.
O reformě regionů se ve Francii nemluví poprvé. Naposledy se o ni snažila předchozí konzervativní vláda, návrh Balladurovy komise ale zůstal neimplementován. Shodnout se na nové mapě byl problém (regionů mělo být o tři více než v případě Vallsova plánu).
Současné administrativní členění země se někdy označuje jako "mille-feuille" podle zákusku tvořeného několika vrstvami pečiva a šlehačky. Kromě celkových 27 regionů a 101 departementů existuje ve Francii ještě 36 tisíc obcí. Ze všech úrovní správy jsou regiony pro Francouze politicky nejméně výzmamné. O to větší ale mají symbolický význam.
V Alsasku například 61 procent místních odmítá plánované spojení s regionem Champagne-Ardenne a sousedním Lotrinskem, které zažilo úpadek v souvislosti s omezením těžby a ocelářského průmyslu.
"Pokud se to stane, budeme na cestě k zániku našeho místního práva, které nám teď dává dva svátky navíc a lepší zdravotní péči," obává se pětapadesátiletý obyvatel Štrasburku Jean Muller. Část Alsaska a Lotrinska si uchovala speciální legislativu z doby, kdy ještě území bylo součástí Německa.
-map-53721cc13d930_220x240.jpg "Vallsem navrhované hranice regionů.")
Na jedné sociální síti se proti spojení Alsaska s Lotrinskem vyslovilo přes 10 tisíc lidí
Jinde ale Vallsovy plány vítají. Stejný počet lidí se nedávno shromáždil v Nantes (součást regionu Pays de la Loire), aby žádal připojení k Bretani. Nantes bylo její součástí do roku 1956, kdy byly současné regiony navrženy. Ve stejném roce byla například rozdělena Normandie. I tam žádají znovuspojení.
Ostatní regiony, které k sobě nemají tak blízko, se do změn nehrnou. Výjimkou jsou snad jen představitelé Burgundska a sousedního Franche-Comté. Tvrdí, že jejich identity jsou tak silné, že by přetrvaly i tak.
