Francouzská média ostře kritizují premiéra Édouarda Philippa za využití najatého letadla místo vojenského speciálu při nedávné cestě do Nové Kaledonie a Japonska. Podle nich se tak dopustil nesmyslného mrhání penězi daňových poplatníků. Philippe na svou obranu tvrdil, že neměl jinou možnost, protože se potřeboval do vlasti vrátit včas.
Pozdvižení následuje krátce po kritice francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který si o víkendu dopřál opulentní oslavu svých čtyřicátých narozenin na zámku Chambord, který je největší na Loiře. Prezidentská kancelář nejprve tvrdila, že šlo o skromnou slavnost, kterou by si mohl dovolit každý průměrný občan, pak ujistila, že ji Macron se svou ženou Brigitte zaplatili z vlastní kapsy a že nebyla zahrnuta do výdajů Elysejského paláce.
Premiér Philippe s dalšími 60 členy své delegace, včetně několika ministrů, letěl v závěru oficiální cesty do zahraničí z Tokia do Paříže luxusním airbusem A340, za což jeho úřad zaplatil 350 tisíc eur (skoro devět milionů Kč). Přitom měl podle agentury AFP k dispozici vojenský speciál, který skupinu přepravil do Japonska už z francouzského zámořského území Nová Kaledonie. Jedinou výhodou byl přílet do Paříže o dvě hodiny dříve a větší pohodlí.
"Plně chápu překvapení a otázky francouzského lidu," řekl Philippe v rozhlasové stanici RTL. "Věděli jsme, že v době, kdy jsme se museli vrátit, nebyl k dispozici žádný komerční let (z Tokia), a věděli jsme, že se musíme vrátit, protože prezident odjíždí v době našeho návratu do Alžírska," dodal.
Podle AFP se ovšem delegaci nezamlouvalo, že má letět mnoho hodin méně pohodlným, ale jinak úplně stejným strojem A340 patřícím francouzské armádě. Ten, protože není například vybaven pohodlnými křesly manažerské třídy, přiletěl do Francie prakticky prázdný.
"Je pravidlem, že pokud je to možné, buď předseda vlády, nebo prezident musí být přítomen na území státu. Přebírám plnou zodpovědnost za toto rozhodnutí," řekl také Philippe.
V zemi, která stále řeší, jak se zbavovat nadměrných byrokratických nákladů, jsou jakékoli náznaky finančních excesů vnímány velmi citlivě. Obzvlášť když reformy, které Macron zavádí, zbavují zaměstnanecké vrstvy jistoty udržení práce a zároveň vzbuzují kritiku, že zvýhodňují spíše bohatší lidi.
