Sociální opatření
Premiér Valls slíbil protestujícím studentům finanční pomoc

Francouzský premiér Manuel Valls přislíbil finanční pomoc mladým lidem, kteří více než týden demonstrovali na pařížském Náměstí republiky. Poté, co policie časně ráno prostranství vyklidila, sešel se Valls se zástupci studentů, kteří požadovali řadu sociálních opatření. Přinejmenším část demonstrantů ale chce v protestech spojených s reformou zákoníku práce pokračovat.

Na náměstí v centru francouzské metropole demonstrovaly stovky odpůrců reformy prosazované socialistickou vládou prezidenta Françoise Hollandea každou noc už od 31. března. Po výzvě policie několik desítek účastníků protestu opustilo místo v poklidu, informovala televizní stanice BMFTV. Protestující se ale na místo chtějí vrátit a organizátoři již úřadům předložili potřebné žádosti.

Premiér Valls studentským vůdcům přislíbil balíček sociální pomoci ve výši 400 až 500 milionů eur ročně (11 až 13,8 miliardy korun). Z těchto peněz má být financována například čtyřměsíční podpora pro čerstvé absolventy škol, kteří nemohou sehnat práci a jsou ve finančních potížích. Vláda počítá rovněž se státním příspěvkem na bydlení pro lidi do 30 let.

Studentští vůdci po schůzce s Vallsem balíček přivítali, oznámili však, že protesty budou pokračovat, neboť základní problém, kterým je podle nich sociálně necitlivá reforma zákoníku práce, se odstranit nepodařilo.

Hnutí Nuit debout (Noc vzhůru) vzniklo v souvislosti s protesty proti zmíněné reformě ministryně Myriam El Khomriové, podle francouzských médií se ale neomezuje pouze na ni. Shromáždění vyvolávali hesla obecně zaměřená proti sociální nerovnosti ve společnosti či na podporu migrantů.

O víkendu policie zadržela osm demonstrantů, kteří na různých místech Paříže napadali policejní strážnice, ničili auta a banky.

Podle průzkumů je proti navrhované reformě zákoníku práce většina Francouzů. Kritici odsuzují hlavně tři prosazované body, a to zavedení maximální výše odstupného v případě propouštění, zmírnění podmínek propouštění zaměstnanců z ekonomických důvodů a menší závaznost dodržovat pětatřicetihodinový pracovní týden, který socialisté prosadili v roce 2000. Ve "výjimečných případech" by podle návrhu reformy mohli zaměstnanci pracovat až 60 hodin týdně.

Cílem vlády je zpružnit pracovní trh a snížit vysokou nezaměstnanost. Na konci února bylo ve zhruba 66milionové Francii bez práce přibližně 3,6 milionu lidí.