Prezident Francie po 135 letech do parlamentu?
23.04.2008 19:22
Francouzská vláda schválila ve středu návrh zákona o reformě ústavy, který kromě jiného počítá s tím, že by se prezident mohl osobně vyjadřovat v parlamentu. Prezident ve Francii nesmí od roku 1873 vstoupit do budov parlamentních komor, Národního shromáždění a Senátu.
Tato změna, kterou prezident Nicolas Sarkozy slíbil v předvolební kampani, by znamenala jednu z nejvýznamnějších změn francouzské ústavy z roku 1958.
Tehdy, před padesáti lety, začala takzvaná pátá republika.
Sarkozy argumentuje tím, že by se osobním jednáním šéfa státu o problémech a vyhodnocování jeho politiky se zákonodárci posílila odpovědnost nejvyššího představitele země.
Levicová opozice je však proti této změně, která by podle ní ohrožovala oddělení výkonné a zákonodárné moci v duchu místních republikánských tradic.
Návrh obsahuje také omezení počtu po sobě jdoucích funkčních období prezidenta na dvě. Dosud platná ústava takové omezení nestanoví. Zatím ale žádný prezident víc než dvě období nevládl.
Návrh předpokládá i zrušení ústavního článku o povinnosti uspořádat referendum o každém dalším rozšíření Evropské unie. Podle nové verze bude na prezidentovi, zda Francie ratifikuje přijetí nových členů unie parlamentní cestou, nebo referendem.
Nyní platný článek byl schválen v roce 2005 z podnětu tehdejšího prezidenta Jacquesa Chiraka. Ten tak chtěl dát Francouzům, z nichž většina odmítá vstup Turecka do unie, záruku, že tato země se proti jejich vůli členem EU nestane.
Zároveň doufal, že tím napomůže schválení ústavní smlouvy EU v referendu, k němuž se tehdy schylovalo. Francouzi ale i tak ústavní smlouvu nakonec odmítli.
Poslanci začnou návrh ústavních reforem projednávat 20. května, senátoři v červnu. Začátkem července by se pak mělo rozhodnout na společné schůzi obou komor.
Vládní pravice nebude mít na společné schůzi ani s tradičními spojenci třípětinovou většinu potřebnou ke schválení ústavních změn. Očekávají se proto složitá vyjednávání, která podle agentury AFP nejspíš vyústí v ústupky, za kterých bude levice ochotna reformu institucí podpořit. Na některé chystané změny ale nemají jednotný názor ani sami poslanci a senátoři vládní pravice.
Foto: Reuters a AP
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.