Podle předběžných výsledků nedělních voleb bude muslimské Bosňáky v kolektivním vedení mnohonárodnostní Bosny a Hercegoviny zastupovat Bakir Izetbegović (54), syn vůdce bosenských Muslimů v době občanské války z let 1992-1995.
V tříčlenném předsednictvu tak nahradí někdejšího válečného ministra zahraničí a ex-premiéra Harise Silajdžiće, který mandát neobhájil a ve volbách mezi Bosňáky skončil až třetí.
Svá místa v tříčlenném předsednictvu naopak obhájili Nebojša Radmanović za bosenské Srby a Željko Komšić zastupující bosensko-hercegovské Chorvaty.
Mezinárodní pozorovatelé doufají, že silnější zastoupení v kolektivním vedení tak budou mít umírněnější představitelé znesvářených skupin, neboť Bakir Izetbegović je považován za osobu více nakloněnou ke spolupráci s ostatními etnickými skupinami, než byl Silajdžić.
Zatímco starší Izetbegović proslul coby nepoddajný válečný vůdce, jeho syn Bakir o nedělních volbách prohlásil, že by měly zahájit novou éru založenou na kompromisech mezi dosud znesvářenými etniky.
„Jsem přesvědčen, že kompromis povede k úspěchu, protože si to přeje mezinárodní společenství... a protože si to přeje devadesát procent občanů Bosny," uvedl mladší Izetbegović v nedávném rozhovoru pro agenturu AFP. „Čas pro konflikt je za námi... musíme zkusit dialog."
Společnou řeč by tak mohl nalézt s představitelem Chorvatů, kterým byl se ziskem 58 procent znovuzvolen Željko Komšić, kandidát národnostně nevyhraněných sociálních demokratů známý jako zastánce jednotné a mnohonárodnostní Bosny a Hercegoviny.
Srbským členem kolektivního předsednictví byl ovšem těsně znovuzvolen Nebojša Radmanović, který se vyslovil pro odtržení Srby osídlených území od zbytku země. Umírněnějšího srbského kandidáta porazil o necelá tři procenta, přičemž na hlasování v srbských okrscích vrhá stín podezření z volebních podvodů. Volební komise označila přes 13 procent tamních hlasů za neplatné a podle agentury Reuters již oznámila, že regulérnost hlasování prověří.
Mnozí doufají, že posílení umírněných hlasů pomůže restartovat reformní úsilí na proces evropské integrace Bosny a Hercegoviny.
„Chystáme se stabilizovat situaci v Bosně a přinést občanům Bosny lepší budoucnost," prohlásil Izetbegović. „To znamená mír, lepší podmínky pro rozvoj hospodářství a zaměstnanosti.".
Mimo kolektivního vedení státu volili bosenští voliči i 42 poslanců ústředního bosenského parlamentu. Daytonská mírová dohoda z roku 1995 rozdělila zemi na dvě autonomní entity: na muslimsko-chorvatskou Federaci Bosny a Hercegoviny a Republiku srbskou, které mají široké pravomoci a vlastní vládní instituce. Voliči v Republice srbské tak v neděli navíc volili ještě vlastního republikového prezidenta a 83 poslanců srbského parlamentu. Voliči ve federaci pak 98 členů místního parlamentu a členy sněmů deseti kantonů federace.
Srbové v Bosně trvají na zachování autonomie, které se těší v rámci Bosny a Hercegoviny. Muslimové naopak vyzývají k posílení centrálního bosenského státu. Také mezinárodní společenství se kloní k větší centralizaci, aby se mohly snadněji realizovat nezbytné reformy.
Ekonomika země, která díky zahraniční rozvojové pomoci po válce zažívala i dvouciferný ekonomický růst, se v posledních letech zadrhla. Podle oficiálních údajů dosahuje míra nezaměstnanosti 43 procent.
