Povolební situace v Litvě se dnes zkomplikovala, když očividné vítězství levice narušil faktický bojkot ze strany prezidentky Dalie Grybauskaitéové. Populární hlava státu odmítá uznat mocenské nároky levicové Strany práce, předpokladného koaličního spojence vítězných sociálních demokratů. Strana práce je obviňována z vážných volebních podvodů, někteří její funkcionáři jsou navíc vyšetřováni kvůli podezření z finančních podvodů.
Grybauskaitéová nehodlá podporovat žádnou budoucí koalici, v níž budou poslanci Strany práce jakkoli zastoupeni. "Strana podezřelá z rozsáhlých volebních machinací, účetních podvodů a jiných neprůhledných aktivit se nemůže účastnit jednání o nové vládě," prohlásila prezidentka.
Šéf sociálních demokratů Algirdas Butkevičius, pravděpodobný budoucí premiér, chce Straně práce v příští vládě svěřit čtyři až pět ministerských postů.
V litevském parlamentu, který má 141 míst, zvýšila nyní Strana práce své zastoupení z dřívějších deseti na 29 mandátů.
Vedení Strany práce argumentuje presumpcí neviny, protože žádný z jejích funkcionářů nebyl pravomocně odsouzen.
Volební komise nicméně řeší 27 stížností na volební "nesrovnalosti" - 18 z nich se týká skupování hlasů, v němž figurují převážně aktivisté Strany práce. Její vůdce Viktor Uspaskich je navíc obviněn z daňového úniku.
Butkevičius na námitky prezidentky nedbá a chce prosadit svůj koaliční projekt. Jeho součástí je kromě Strany práce i spolupráce se středopravicovou liberální stranou Pořádek a spravedlnost (TT), bez jejíchž 11 poslanců se předpokládaná levicová koalice neobejde.
Podle ústavních právníků litevský základní zákon nemá nástroje na vyřešení sporu mezi prezidentkou a šéfem parlamentní většiny. Nedosáhnou-li obě strany dohody, ocitne se země ve slepé uličce, kterou bude zřejmě řešit ústavní soud.
Butkevičius dnes navrhl kompromisní řešení, které by sice Stranu práce ve vládě ponechalo, osobám podezřelým z machinací včetně Uspaskicha by ale postup na vládní posty zablokovalo. Vládnout menšinově Butkevičius nechce.
