Švédské vězení dnes opustila bývalá prezidentka bosenské Republiky srbské Biljana Plavšičová, která si ve Skandinávii odpykávala jedenáctiletý trest za zločiny proti lidskosti během války v Bosně v první polovině 90. let minulého století. Plavšičová se na svobodu dostala po uplynutí dvou třetin trestu, jak umožňují švédské zákony.
Krátce před svým propuštěním se Plavšičová vyznala ze své nenávisti k muslimům. Podle jejího názoru měla al-Kajda v bývalé Jugoslávii výcvikové tábory pro 80 tisic bojovníků, jejichž úkolem bylo snížit počet křesťanů na Balkáně, aby tam mohl vládnout islám. S tímto názorem se letos v lednu svěřila švédské novinářce Margarethe Nordgrenové. S jinými žurnalisty se ve vězení nesetkala, protože k nim prý cítí odpor.
Propuštění už v září schválil Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu, který v únoru 2003 poslal nyní devětasedmdesátiletou političku za mříže.
Plavšičová se podle ICTY podílela na pronásledování a vyhánění bosenských Muslimů a Chorvatů za války v letech 1992 až 1995, která si vyžádala na 100 tasicílidských životů. Plavšičová zastávala v této době funkci viceprezidentky Republiky srbské, v čele bosenských Srbů stála v letech 1996 až 1998.
Plavšičová seděla ve "fešáckém" ženském vězení Hinseberg, kde jsou bungalovy a každá z trestankyň má vlastní pokoj (oficiální označení) s koupelnou a barevnou televizí. Mnoho bosenských Muslimů a Chorvatů, jež uvěznění Plavšičové v Hinsebergu více než pobouřilo, mělo alespoň malou útěchu. Plavšičová prý nevyužívala všechny tamní vymoženosti: saunu, fitness, masáže a občasnou jízdu na koni.
Plavšičová si několikrát stěžovala, že ji věznitelé chtěli donutit k výpovědi proti jugoslávskému exprezidentovi Slobodanu Miloševičovi. Ve druhém rocevěznění dokonce tvrdila, že jí kvůli tomu vpouštějí do klimatizace na cele-pokoji špatný vzduch.
Před třemi lety požádala švédskou vládu o milost s tím, že se ve vězení necítí bezpečná, protože spoluvězeňkyně ji nenávidí. Zároveň poukázala i na svůj vysoký věk a zdravotní problémy. Žádost však švédské úřady v dubnu 2007 zamítly.
Z docenty biologie vášnivou nacionalistkou v čele Srbů v Bosně
Původně docentka biologie a matematiky na Sarajevské univerzitě byla na samém počátku 90. let členkou kolektivního předsednictva Bosny a Hercegoviny. Když v březnu 1992 vyhlásili tamější Srbové vlastní stát, stala se Plavšičová jeho druhým nejvyšším představitelem po prezidentovi Radovanu Karadžičovi.
Plavšičová si ve funkci viceprezidentky Republiky srbské v Bosně a Hercegovině v průběhu následné války získala pověst radikální nacionalistky a zastánkyně tvrdé linie, obhajující etnické čistky zaměřené proti nesrbskému obyvatelstvu. Jejím jménem se křtily tanky a v prvních dnech konfliktu ji fotograf zachytil, jak se nad tělem mrtvého bosenského Muslima líbá s vůdcem brutálních srbských milicí Željkem Ražnatovičem.
S radikálně naladěnou političkou přerušil kontakt i tehdejší srbský prezident Slobodan Milošević. Ten jí dokonce doporučil návštěvu psychiatra poté, co prohlásila, že i kdyby byla ve válce pobita polovina Srbů, zůstane jich ještě dost na to, aby měli z konfliktu prospěch.
Karadžić, na kterého byl vydán zatykač pro válečné zločiny a jehož soudní proces začíná v pondělí, se v létě 1996 stáhl z veřejných funkcí a v čele Republiky srbské tak stanula Plavšičová.
Její následnou dvouletou vládu poznamenal boj s radikálními Karadžičovými přívrženci, který překvapivě umírněně vystupující prezidentce vynesl podporu ze strany mezinárodního společenství.
Útok na někdejšího blízkého spojence se však Plavšičové nevyplatil: bosenskosrbskou vládou byla označena za zrádkyni a parlament ji zbavil výlučných pravomocí nad armádou.
V čele Republiky srbské se Plavšičová udržela do podzimu 1998, kdy ji v prezidentských volbách porazil nacionalistický kandidát Nikola Poplašen. V listopadu 2000 byla zvolena poslankyní, ale už následující měsíc se kvůli zdravotním důvodům mandátu vzdala.
Foto: ICTY a kriminalvarden, aftonbladet a Profimedia
