V Německu sílí kritika Turecka kvůli výhrůžce, že vypoví dohodu o migraci s Evropskou unií, pokud do října nedostane bezvízový styk se zeměmi osmadvacítky. Mezi politiky se dokonce ozývají už i hlasy pro zavedení sankcí vůči tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi.
Ukončením dohody o uprchlících, které by mohlo mít za následek výrazné zvýšení počtu běženců proudících z Turecka do Řecka a dále do zemí osmadvacítky, pohrozil nedávno turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. V Německu, které dohodu s Ankarou primárně vyjednávalo, jeho postoj pochopení nenašel.
"V žádném případě se nesmí Německo nebo Evropa nechat vydírat," poznamenal vicekancléř a předseda sociální demokracie Sigmar Gabriel. "Je na Turecku, jestli bezvízový styk bude, nebo ne," podotkl také s tím, že Ankara ještě nesplnila všechny jeho podmínky. Němečtí komentátoři se přitom shodují, že jejich splnění se zvláště po nezdařeném puči v Turecku očekávat nedá.
Podobně se vyjádřil také německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, podle něhož jsou podmínky dohody všem známé a Turecko na jejich splnění musí ještě pracovat. "Nic to nepřinese, dávat si vzájemná ultimáta nebo si vyhrožovat," řekl deníku Rheinische Post.
Výrazně tvrdší postup vůči Turecku a tamní hlavě státu požaduje poslankyně za levici Sevim Dagdelenová, podle níž by Berlín měl na Erdogana uvalit sankce a zmrazit jeho finanční prostředky. Svůj požadavek vyslovený v rozhovoru s deníkem Neue Osnabrücker Zeitung Dagdelenová zdůvodnila pronásledováním a zatýkáním odpůrců tureckého prezidenta.
Dohoda Turecka a Evropské unie spolu s postavením plotu v Makedonii na hranicích s Řeckem vedly k podstatnému poklesu počtu migrantů přicházejících na řecké ostrovy v Egejském moři. Zatímco na začátku roku, v lednu a únoru, tam denně přibývalo téměř dva tisíce lidí, v červnu to bylo jen padesát.