Příklad Krymu chtějí následovat separatisté z Podněstří

Hned po Krymu se k Rusku chce připojit i nikým neuznaná Podněsterská republika, která se před lety za přispění ruských vojáků odtrhla od Moldavska. Nyní její vedení požádalo ruské poslance, aby vytvořili možnost přijetí Podněstří do řad Ruské federace.

O dopisu předsedy podněsterského parlamentu Michaila Burly předsedovi Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, informoval v úterý ruský list Vedomosti.

Nápad v Tiraspolu zprvu vznikl v reakci na návrh zákona, který by Rusku umožnil připojení Krymu i bez souhlasu dotčené země, v daném případu Ukrajiny. Mezitím však zákonodárci předlohu stáhli z pořadu, protože Krym mezitím vyhlásil nezávislost a prý má být přijat do řad ruských regionů na základě mezistátní smlouvy a ústavního zákona.

Burla nicméně argumentuje, že se v místním referendu v roce 2006 vyslovilo pro připojení k Rusku více voličů v Podněstří (97,2 procenta) než v neděli na Krymu (96,77 procenta).

Podněsterský parlament už také v prvém čtení schválil ústavní zákon, podle kterého mají v Podněstří platit ruské zákony. Ruština je tu úřední řečí dávno a žije tu na 200 tisíc lidí s ruským občanstvím. Jejich "složitá situace" se prý může ještě zhoršit po přidružení Moldavska k Evropské unii.

Momentálně je ruský parlament podle listu soustředěn na přijetí Krymu, ale někteří poslanci nevylučují, že za čas by se na pořad mohla vrátit přepracovaná předloha, umožňující přijmout do Ruska i "jiná teritoria v kritické situaci".

Postsovětské Moldavsko z větší části před druhou světovou válkou patřilo do tehdejšího rumunského království. Výjimku tvoří ruskojazyčné Podněstří, které na vyhlášení nezávislosti Moldavska po rozpadu Sovětského svazu zareagovalo vyhlášením - nikým neuznané - vlastní nezávislosti a od té doby se do svazku s Moldavany odmítá vrátit. "Nezávislost" separatistů střeží "ruské mírové síly".