V souvislosti s kodaňskou konferencí o změnách klimatu se v mezinárodních kruzích začíná otevřeně hovořit o dopadu demografického růstu na zhoršování životního prostředí. Méně lidí by zkrátka planetě prospělo, píše agentura AFP.
Tato otázka se poprvé ocitla ve zprávě Fondu OSN pro otázky populace (UNFPA) z poloviny listopadu. Zbrzdění demografického růstu by přispělo k budoucímu snížení emisí skleníkových plynů, uvádí se v ní. Kdyby počet obyvatel ve světě v roce 2050 dosáhl místo devíti osmi miliard, ušetřila by se každoročně jedna až dvě gigatuny uhlíku.
Tyto úspory se rovnají těm, kterých by se podařilo dosáhnout, kdyby byly všechny nové budovy stavěny podle nejpřísnějších energetických norem a kdyby byly uhelné elektrárny nahrazeny větrnými.
ČTĚTE TAKÉ: Kodaň kvůli summitu praská ve švech. Limuzíny došly
Dva týdny na záchranu světa. Začíná konference o klimatu
Mezi prostředky, jak ovlivnit příští vývoj klimatických změn, patří plánování rodiny, které umožňuje kontrolovat porodnost, uvádí se ve studii nazvané Ženy, populace a ovzduší.
Podle výzkumu Londýnské ekonomické školy (London School of Economics) by každých sedm dolarů vynaložených do roku 2050 na plánování rodiny umožnilo uspořit více než jednu tunu oxidu uhličitého ve světě.
OSN soudí, že 40 procent všech těhotenství ve světě je nežádoucích. Zpomalení demografického růstu by na ovzduší působilo na různých kontinentech různou měrou.
Jestliže v roce 2050 vzroste počet obyvatel Spojených států na 450 až 500 milionů, zatímco dnes činí 300 milionů, pak by zabránění každému nežádoucímu porodu v této zemi umožnilo světu lépe dýchat, uvádí Malcolm Potts z Kalifornské univerzity.
USA jsou po Číně druhým největším znečišťovatelem na světě a do ovzduší vypouštějí asi 23 tun skleníkových plynů na obyvatele, což je absolutní rekord, desetkrát více než v nejchudších zemích.
Situace je však v nově se rozvíjejících ekonomikách odlišná.
V Číně politika jednoho dítěte umožnila zabránit asi 300 milionům porodů, ale také usnadnila rozvoj střední třídy, která má vysokou spotřebu a ekonomický růst, který vedl k vysokým emisím.
Naopak v nejchudších zemích, kde v příštích 40 letech bude realizováno 99 procent demografického růstu, by snížení porodnosti bylo výhodou: méně tlaku na životní prostředí, méně lidí by muselo čelit nedostatku vody, záplavám, špatným sklizním či klimatickým katastrofám.
Někteří experti litují, že se těmto diskusím vyhýbají ti, kdo podporují porodnost a pro něž je rostoucí demografie předností a velká rodina záchrannou sítí ve stáří.
Demografická politika je však také nadále poznamenána dědictvím Thomase Malthuse, jehož práce z 18. století ukázaly vztah mezi přelidněním, hladem a nemocemi, avšak byly zpochybněny díky mechanizaci v zemědělství.
Případy nucené sterilizace v 70. letech v Indii či spory kolem politiky jednoho dítěte v Číně, kdy rodiny navíc dávají přednost chlapcům, však z kontroly demografie udělaly téměř zakázanou zónu.
Nicméně 37 rozvojových zemí již kontrolu porodnosti zařadilo do svých projektů pro boj proti oteplování a Evropská unie navrhuje, aby se přihlíželo k demografické politice země, jestliže se hodnotí její úsilí o snížení emisí skleníkových plynů, uvedl spoluautor zprávy UNFPA Bob Engelman z americké ekologické organizace Worldwatch Institute.
Foto: Profimedia a ČTK/AP