Za lepším životem
Přinese jaro v Evropě novou vlnu běženců?
31.01.2016 15:10 Původní zpráva
Až tři miliony migrantů - to jsou nejvyšší odhady uprchlické vlny pro letošní rok. Jen během ledna jich bez ohledu na špatné počasí připlulo do Řecka padesát tisíc. Odkud může Evropa čekat další příliv uprchlíků a dokáže si s ním poradit?
U ohníčků na řecko-makedonské hranici se tísní běženci, děti brečí, je minus devět. Pravidla přitvrzují všude a Makedonie není výjimkou, někteří tu čekají už dvacet hodin.
Dvakrát za hodinu voják otevře bránu a vpustí dovnitř novou padesátičlennou skupinu. Pohraničníci berou jednoho po druhém, pečlivě kontrolují dokumenty a pouštějí jen běžence s doklady o syrském, afghánském nebo iráckém původu. Ti, kteří neprošli, táboří ve stanech kousek odsud. Za pět set eur jim převaděči nabízejí, že je do Makedonie dostanou. Na hranici ale vyrostl plot a obejít ho vyžaduje dlouhou cestu přes hory.
Právě řecko-makedonská hranice by se v blízké budoucnosti mohla stát štítem, který bude chránit Evropu před nežádoucími migranty. Makedonii kvůli tomu koncem ledna navštívila delegace evropské agentury na ochranu hranic Frontex. "Uvítáme pomoc bez jakéhokoli omezení," říká makedonský ministr zahraničí Nikola Poposki. Spolu s místními strážci na hranicích působí i osmdesát policistů z jiných evropských zemí, v prvních únorových dnech se k nim přidá i dvacet Čechů.
Kolik jich přijde?
Takzvaná balkánská cesta z Turecka přes Řecko, Makedonii a dále přes bývalou Jugoslávii do Rakouska a Německa bude zřejmě rušnou uprchlickou stezkou i nadále.
"Odhady pro letošek se pohybují kolem jednoho až tří milionů nových běženců," říká analytik českého dobrovolnického týmu Dalimil Petrilák. Za reálnou cifru považuje vzhledem k denním průměrům 1,5 milionu. Se třemi miliony rozpočítanými na tři roky pak počítá prognóza Evropské komise. Ta má 200 stran a jde pravděpodobně o nejvíce propracovaný materiál z těch, které jsou k dispozici: milion běženců už v Evropě je, v roce 2016 má přijít 1,5 milionu lidí, o rok později už příliv zeslábne na půl milionu. Nejmenší cifry pak uvádí prognóza OSN z loňského října - 700 tisíc uprchlíků
Analýza Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) jako zemi nejvíce zastoupenou v uprchlické vlně označuje Sýrii, pochází odsud bezmála polovina (48 procent) běženců. Průzkum na vzorku migrantů ukázal, že velká většina z nich (86 procent) se na cestu vydává rovnou ze syrského území. Azyl v Turecku bývá mezistanicí pro každého desátého běžence, uprchlické tábory v Jordánsku a Libanonu pro každého třicátého. Co z toho vyplývá? Zdá se, že humanitární pomoc v kempech příliš účinná není, skutečným řešením může být jen dojednání míru v Sýrii.
Rizikem číslo dvě je Afghánistán. S 21 procenty migrantů se stal druhým největším zdrojem současné uprchlické vlny. Úřady teď vydávají dva tisíc pasů denně, třikrát víc než před půl rokem. Analýza IOM uvádí, že mezi afghánskými běženci směřujícími do Evropy je 88 procent lidí se středním a vyšším vzděláním, přitom více než 60 procent populace v zemi neumí číst a psát. "Odcházejí vzdělaní lidé z měst, mají problém najít práci a bojí se budoucnosti," říká o běžencích Azam, Afghánec, který v řadách jedné z evropských humanitárních organizací pomáhá svým krajanům připlouvajícím na řecký ostrov Lesbos.
Naopak v zimě výrazně ubylo běženců, kteří se vydávají po Středozemním moři ze severu Afriky do Itálie. V lednu jich připlulo "pouhých" 2200. Nejvíce je mezi nimi obyvatel Eritrey, kde vládne tvrdá diktatura, dále pocházejí z Nigérie a Somálska, kde zuří dlouhodobé válečné konflikty.
Kdybych to věděl, zůstal bych doma
"Zvládneme to, ale množství uprchlíků musíme výrazně omezit," říká dnes německá kancléřka Angela Merkelová. Jako jeden z kroků se už reálně rýsuje vyšachování Řecka ze schengenského prostoru. Země jedna za druhou ohlašují masivní deportace, odejít by měla až polovina migrantů - i když je otázka, jak se podaří "odsunout" statisíce lidí a kam půjdou. Současně většina přijímajících zemí postupně zpřísňuje migrantům podmínky pobytu. Úřady se přitom mnohdy už netají, že cílem je snížit zájem o pobyt v zemi. Právě zvěsti o strastech uprchlického života v Evropě totiž odradí zájemce plné iluzí o lepším životě na Západě spíš než moře a ostnaté dráty.
* Jaký podíl mají mezi Syřany, Afghánci a Iráčany běženci, kteří se za ně jen vydávají?
* Odkud hrozí největší příliv běženců a může být větší, než znějí dosavadní odhady?
* Jak je Evropa úspěšná v řešení příčin uprchlických krizí přímo v zemích původu?
* Jaké jsou ekonomické prognózy přílivu migrantů?
ODPOVĚDI NA TYTO A DALŠÍ OTÁZKY SE DOČTETE V NEJNOVĚJŠÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 1. ÚNORA 2016.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.