Německý liberál (FDP) Guido Westerwelle, jenž se téměř jistě stane novým šéfdiplomatem Německa, se ještě neuvelebil v ministerském křesle a už si z něj Britové utahují. A nejen oni. Důvodem jsou jeho nevalné znalosti angličtiny.
Nové spekulace na toto téma rozvířil sám Westerwelle, když na první tiskové konferenci po nedělních volbách, po kterých sestaví novou neměckou vládní koalici strany CDU/CSU a FDP, odmítl na anglicky položenou otázku novináře z BBC odpovědět v témže jazyce. Brit se pokusil dostat z pravděpodobného nového šéfa německé diplomacie odpověď v angličtině hned dvakrát. Budoucí ministr si otázku v cizím jazyce nechtěl ani vyslechnout.
„Tady jste v Německu," poučil Westerwelle Brita. Ve vaší zemi je také obvyklé klást otázky v jazyce, kterým se u vás hovoří, dodal šéf žluté partaje.
Na Westerwelleho se obratem snesla vlna místy nevybíravé kritiky na webových diskusích a do politika si jemně šťouchla i mnohá domácí média. "Jsou důvodem špatné Westerwelleho znalosti angličtiny, když se před četnými přítomnými novináři nechtěl vyjádřit v tomto jazyce?" ptá se list Augsburger Allgemeine. Jízlivější byli britští novináři. "Je Westerwelleho reakce první ukázkou nového teutonského sebevědomí v mezinárodních záležitostech?" uvažuje deník Independent.
Jen část německých novin píše, že reakce budoucího ministra byla správná a že se držel diplomatických zvyklostí. Podle nich platí, že při prohlášeních na téma zahraničních vztahů je lepší hovořit v mateřském jazyce, neboť záleží na každé nuanci.
Je rozumnější být sem tam nezdvořilý, než se vyjádřit nešikovně a později to zpětně vysvětlovat. Překládat mají tlumočníci.
Objevily se i úvahy, že Brit z BBC záměrně provokoval, aby německého liberála přiměl k odpovědi, z níž by pak bylo možné si utahovat.
Westerwelleho znalost jazyka anglického totiž opravdu není brilantní či alespoň taková, jak by si mnozí u ministra zahraničí takové mocnosti jako Německo představovali. Domácí znalci hovoří o školní angličtině s řadou chyb a neobratností, o výslovnosti ani nemluvě.
Politik prý při mluvení anglicky často zadrhává a vteřiny hledá správný výraz. Dokládají to ostatně i videa, jež se obratem objevila na internetu. Učitelé jazyků při poslouchání Westerwelleho angličtiny tiše trpí, tvrdí škarohlídi. Angličtina je přitom jakási lingua franca moderní doby, což u diplomatů platí dvojnásob. U Westerwelleho to udivuje tím více, že po postu ministra zahraničí touží už dlouho a na svůj džob se léta připravoval. Přesto ještě v angličtině potřebuje doučování.
Na straně druhé lze konstatovat, že neznalost angličtiny má u vrcholných německých politiků včetně šéfů diplomacie už skoro tradici. Anglicky téměř nepípnul třeba bývalý kancléř Helmut Kohl, a přesto vládl zemi 16 let. Nevalně na tom byl i jeho nástupce v úřadu Gerhard Schröder. Až poté, co opustil kancléřství, odjel potichu na intenzivní jazykový kurs do Walesu.
A co taková legenda mezi ministry zahraničí Hans-Dietrich Genscher (FDP). Vypráví se, že když nastoupil roku 1974 do úřadu, neuměl anglicky skoro ani slovo. Učil se až během ministrování.
Jednou prý Genscher o angličtině řekl: „Můj vztah k anglickému jazyku se podobá vztahu k mé ženě. Miluji ji, ale neovládám."
Foto: ČTK/AP a Reuters
