Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg je přesvědčený, že červencový summit aliance v Bruselu bude "silným vzkazem" Rusku. Ukáže dvojí přístup k této zemi - odstrašení a obranu na jedné straně a na druhé ochotu k dialogu, řekl Stoltenberg na zasedání Parlamentního shromáždění NATO ve Varšavě.
Poukázal na stále průbojnější chování Ruska. "Zasahuje do vnitřních demokratických procesů, je odpovědné za kybernetické zločiny, výrazně investuje do moderních vojenských kapacit, znejasňuje hranice mezi konvenčními a jadernými zbraněmi, a jak jsme viděli v roce 2014, je ochotné použít vojenskou sílu proti sousedům - k nezákonné anexi Krymu a destabilizaci východu Ukrajiny," řekl Stoltenberg.
V této souvislosti poznamenal, že zlepšení vztahů s Ruskem v blízké budoucnosti není pravděpodobné. Nicméně je podle něj nadále důležité obtížné vztahy zvládat.
K hlavním tématům nacházející vrcholné schůzky aliance kromě odstrašení a obrany Stoltenberg přiřadil podporu a mobilitu ozbrojených sil, rozšíření oblastí stability mimo alianci, spolupráci s Evropskou unií, modernizaci velitelských struktur a spravedlivé rozdělení nákladů nutných k realizaci cílů NATO.
Dodal přitom, že zatímco varšavský summit se v roce 2016 soustředil na posílení východního křídla aliance, příští vrcholná schůzka se zaměří na urychlení transferu sil přes Atlantský oceán a v Evropě.
Za hlavní výzvy aliance vedle chování Ruska generální tajemník označil nestabilitu a násilí v Iráku, v Sýrii a na severu Afriky, šíření jaderných zbraní a politiku Severní Koreje. Důležitým úkolem NATO podle něj je zabránit návratu teroristické organizace Islámský stát do oblastí, z nichž byl už vypuzen. K tomu by měla mimo jiné přispět výcviková mise v Iráku.
