Švédský gigant IKEA využíval ke své výrobě nábytku i pracovní sílu v Německé demokratické republice – včetně politických vězňů komunistického režimu.
V 70. letech měla firma blízké vztahy s východoněmeckým režimem, který jí v zemi umožnil vybudovat na 65 závodů. Kolínská veřejnoprávní televize WDR v záznamech tajné služby Stasi objevila, že v jednom z nich vyráběli pohovky političtí odsouzenci. Fabrika v saském Waldheimu stála hned vedle věznice a trestanci byli pohodlnou a neplacenou pracovní silou. Podle spisu tajné policie zakladatel IKEA Ingvar Kamprad o tomto zneužívání oficiálně nevěděl, ale de facto ho schvaloval: "...podle názoru IKEA by to bylo v zájmu společnosti..."
"Naše pracovní parta žila v horním patře továrny se zamřížovanými okny," řekl WDR Hans Otto Klare, který seděl za pokus o útěk na Západ. "Stroje byly v dolním patře, moc jste si neodpočinuli. Žádná ochrana sluchu, žádné rukavice. Podmínky tam byly dokonce ještě primitivnější než ve zbytku NDR. Byla to otrocká práce."
Jiný jeho spoluvězeň prý poznal některé díly, které ve Waldheimu vyráběl, když se po pádu Berlínské zdi podíval do obchodu IKEA
V dokumentu WDR mluvčí společnosti nijak odhalení nekomentovala, jen ujišťuje, že se praxe za pětadvacet let změnila. V pozdějším prohlášení se IKEA omlouvá, pokud k něčemu takovému docházelo, prý si toho ale vědomi nejsou.
Bolševici i náckové
Zakladatel a majitel firmy Kamprad, nyní jeden z nejbohatších lidí světa, má v současnosti na krku ještě jeden podobný skandál, totiž jeho angažmá s národními socialisty. Švédská novinářka Elisabeth Asbrinková v nové knize A ve Vídeňském lese dál rostou stromy píše, že byl v mládí v hnutí aktivnější, než dosud přiznával, a také déle. Odvolává se na informace švédské rozvědky.
Do fašistické mládežnické organizace Novošvédského hnutí vstoupil v šestnácti letech, byl prý aktivní v rekrutování nových členů pro Švédskou národněsocialistickou dělnickou stranu i v jejím financování a ještě v roce 1950 se o členství v uzavřené společnosti vyjadřoval pozitivně.
Zatím přiznával, že se schůzek nacistických organizací zúčastňoval ještě v roce 1948. Jeho postoje prý do velké míry formovala babička – sudetská Němka. Do Švédska se z Německa odstěhoval až Kampradův otec
Firmu Ingvar Kamprad založil roku 1943, v sedmnácti. Název je složeninou: I a K jako jeho iniciála, E jako Elmtaryd - farma, kde vyrostl, a A za Agunnaryd, příslušnou vesnici a farnost. Nyní je IKEA největším prodejcem nábytku na planetě a skrze nepříliš průhlednou majetkovou strukturu (včetně neziskové nadace registrované v Nizozemí) skupinu stále vlastní Kamprad a jeho rodina, zaměstnává na 127 tisíc lidí a za rok 2010 utržila 23,5 miliardy dolarů (přes 370 miliard Kč).
