Pro Jihoslovany padne vízová bariéra do EU

Srbům, Černohorcům a Makedoncům se brzy nejspíš usnadní cestování do zemí Evropské unie. Evropská komise navrhla zrušení vízové povinnosti právě pro občany těchto tří zemí s platností od začátku příštího roku.

Návrh sice musí schválit ještě Rada Evropské unie, ale její souhlas se očekává, mimo jiné i proto, že v tomto případě nebude vyžadována jednomyslnost členských států.

ČTĚTE TAKÉ: Vietnam žádá Prahu: Obnovte vydávání víz 
                        Chorvatsko ruší povinné formuláře pro děti  
                        Kanadský velvyslanec: Praha o vízech věděla již v červnu 

Srbsko, Makedonie a Černá Hora podle nedávného vyjádření eurokomisaře pro vnitro a spravedlnost Jacquese Barrota podnikly řadu nezbytných kroků, aby splnily podmínky Evropské unie, jako jsou například vydávání biometrických pasů, zesílení hraničních kontrol či boj proti korupci. Bosna a Hercegovina spolu s Albánií prozatím všechny požadavky EU nesplnily, ale v jejich případě existuje naděje, že by se zrušení víz mohly dočkat příští rok.

Vyřazení Bosny a Hercegoviny z dnešního návrhu však vyvolává v Evropské unii kritiku, především pak v Evropském parlamentu. Zelení upozorňují, že tento krok jen prohloubí etnické rozdělení na území bývalé Jugoslávie.

Víza až od války

Občané bývalé Jugoslávie byli zvyklí cestovat do západoevropských zemí bez víz až do začátku balkánských válek v první polovině 90. let minulého století. Krvavé konflikty však situaci a nazírání na celý Balkán výrazně změnily. Česká republika například zavedla vízový styk s tehdejší Jugoslávskou svazovou republikou (Srbsko a Černá Hora) v roce 1994.

Z nástupnických států zaniklé jugoslávské federace se nejdále v evropském přibližování dostalo Slovinsko, které se v roce 2004 stalo členem EU a v roce 2007 přijalo i společnou měnu euro. Sousední Chorvatsko, které usiluje o členství v unii, také dosáhlo bezvízového režimu, ale jeho vstup do EU blokují právě Slovinci kvůli hraničním sporům.

Zrušení víz pro další státy by zřejmě nebylo tak jednoduché, pokud by unie v tomto případě vyžadovala jednomyslný souhlas. To se týká především Srbska, které má velkého odpůrce v Nizozemcích. Ti stále tvrdí, že Bělehrad plně nespolupracuje s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, a čas od času komplikují přiblížení Srbska k EU. "Nebudeme mladé Srby trestat kvůli ubohému chování Slobodana Miloševiče," oponoval případným výtkám Barrot.

Foto: ec.europa.eu, Wikimedia Commons