Umístění památníku
Problém se sochou maršála Koněva v Praze podle Lavrova zůstává nevyřešen

Problém s přemístěním památníku sovětského maršála Ivana Koněva v Praze dosud zůstává nevyřešen. Posuzuje se varianta umístění památníku na území ruského velvyslanectví v Česku. Prohlásil to v úterý ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v odpovědi na otázku položenou Koněvovou dcerou, uvedla ruská státní agentura TASS.

Na osud památníku se maršálova dcera Natalja zeptala během Lavrovova setkání s představiteli národnostních a kulturních sdružení.

"Pokud jde o zesnulého maršála Koněva, tak problém s jeho památníkem dosud není vyřešen. Nyní je kdesi ve skladu, ale je udržován v důstojném stavu," odpověděl Lavrov. "Samozřejmě je nezbytné pochopit, co bude dál, protože čeští kolegové nám ještě před touto krizí, kterou vytvořili ve vztazích vůči nám kvůli událostem z roku 2014, říkali, že jej (památník) chtějí umístit do Muzea paměti 20. století. Ale toto muzeum dosud ještě ani nezačali vytvářet," dodal.

Ministr poté podle TASS poznamenal, že se posuzuje varianta umístění památníku na území ruského diplomatického zastoupení. "Ministerstvo obrany Ruska v jedné etapě navrhovalo své možnosti, ale nevylučujeme variantu přenesení památníku na území ruského velvyslanectví, to je důstojné místo v Praze," řekl Lavrov a ujistil maršálovu dceru, že tuto "poněkud protahující se" otázku s ní budou diplomaté řešit.

Sochu vojevůdce, který se podílel na osvobození Prahy, nechalo loni v dubnu vedení Prahy 6 odstranit z náměstí Interbrigády v Bubenči. Proti byla ruská ambasáda, komunisté nebo různé proruské spolky a aktivisté. TASS v této souvislosti připomněl i negativní reakci prezidenta Miloše Zemana. Ruská kriminální ústředna zahájila formální vyšetřování podle paragrafu o veřejném hanobení válečných symbolů.

Maršál Ivan Stěpanovič Koněv (1897-1973) se na konci druhé světové války podílel na osvobození Prahy, části Polska, Slezska a Saska. Vedl také krvavé potlačení povstání v Maďarsku v roce 1956 a působil v Berlíně v době výstavby berlínské zdi.

Lavrovova slova o krizi v česko-ruských vztazích kvůli událostem z roku 2014 se nejspíše týkají výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích, ze kterých česká strana podezírá ruskou armádní rozvědku GRU, jak oznámil letos v dubnu premiér Andrej Babiš.

Z ČR bylo následně nejprve vyhoštěno 18 pracovníků ruské ambasády, kteří byli identifikováni jako členové tajných služeb. Poté se ČR rozhodla zastropovat počet diplomatů na ruském velvyslanectví v Praze podle současného stavu na české ambasádě v Moskvě, kde zůstalo sedm diplomatů a 25 administrativně technických pracovníků.

Rusko nejprve v odvetě vyhostilo 20 zaměstnanců české ambasády, nakonec přistoupilo na paritní zastoupení, na každém zastupitelském úřadě tedy zůstane po sedmi diplomatech, 25 administrativně technických pracovnících a 19 zaměstnancích najatých na místě. Solidárně s ČR vyhostilo několik Rusů také Slovensko či pobaltské státy a Rumunsko. Moskva reagovala recipročním vypovídáním. Ruská vláda také zařadila Česko na seznam "nikoliv přátelských" zemí, na kterém kromě ČR figurují už jen USA.