Soudce Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu po dvou dnech předčítání obžaloby odložil pokračování procesu s někdejším bosenskosrbským generálem Ratkem Mladičem na neurčito. Rozhodl tak kvůli chybám prokuratury při poskytování důkazního materiálu obhajobě. Vyšetřovatelé viní Mladiče z toho, že se za války v Bosně v letech 1992 až 1995 dopustil válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy. Hrozí mu za to doživotní vězení.
Po přečtení obžaloby měl proces původně pokračovat koncem května předložením důkazů u soudu. Předsedající soudce Alphons Orie ale uvedl, že vyšetřovatelé se dopustili "závažných chyb" při poskytování důkazních materiálů obhajobě. Kvůli tomu rozhodl o odložení dalšího stání, nový termín hodlá oznámit co nejdříve.
Mladičovi obhájci požádali, aby odklad činil šest měsíců.
Proces s Mladičem začal ve středu a vyšetřovatelé po dva dny předčítali obžalobu. Ve čtvrtek se zaměřili na okolnosti masakru ve východobosenské Srebrenici, kde bosenskosrbské jednotky zabily v červenci 1995 na 8000 muslimských mužů a chlapců.
Vyšetřovatel Peter McCloskey uvedl, že zločinnou povahu událostí ve Srebrenici nikdo nikdy nezpochybnil, a proto se obžaloba zaměří na individuální odpovědnost za nejhorší masakr v Evropě od konce druhé světové války. Následně vyšetřovatel zdůraznil, že bosenskosrbské jednotky tehdy nebyly "armádou, jež se vymkla kontrole", ale že na místě byl generál Mladić, který celou operaci řídil.
Sedmdesátiletý Mladić u soudu působil stejně jako ve středu klidným dojmem a dělal si poznámky. Čtvrteční stání však na rozdíl od předchozího dne neprovázely žádné incidenty s diváky, kteří proces sledovali na galerii oddělené neprůstřelným sklem. Ve středu Mladić vyvolal pobouření, když směrem k příbuzné jedné z obětí srebrenického masakru rukou naznačil podříznutí krku.
Agentura DPA konstatovala, že přestože se Mladić prohlašoval za těžce nemocného člověka, při dnešním stání působil zdravým a odpočatým dojmem.
Mladić se podle vyšetřovatelů během války v Bosně v letech 1992 až 1995 dopustil válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy. Kromě masakru ve Srebrenici je mu přičítána odpovědnost za ostřelování Sarajeva, při němž zahynulo přes 11 500 lidí. Pokud bude usvědčen, hrozí mu až doživotní vězení. Někdejší generál se ale necítí vinen a v minulosti uvedl, že pouze chránil bosenské Srby.
