Proces s bývalým vrchním velitelem bosenskosrbské armády Ratkem Mladičem stál Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) a Srbsko přes dva miliony eur (více než 51 milionů korun). Napsal to zpravodajský server BalkanInsight.
Mladić je u ICTY v Haagu obžalován z válečných zločinů spáchaných za války v Bosně v letech 1992-1995, včetně genocidy v souvislosti se srebrenickým masakrem. Rozsudek by tribunál měl vynést ve středu 22. listopadu a všeobecně se očekává, že bude obsahovat trest doživotního vězení.
Experti označují Mladičovu kauzu za jeden z nejobtížnějších případů, jimiž se haagský tribunál zabýval. Avšak s blížícím se vynesením verdiktu je jasné, že byl i velmi nákladný, uvedl BalkanInsight na základě údajů, které získal z různých zdrojů, mezi nimiž byli i Mladičovi právníci a srbské úřady.
Tým, který vede Mladičovu obhajobu, tvoří advokáti Branko Lukić, Miodrag Stojanović a Dragan Ivetić a osm jejich asistentů. Podle Stojanoviče do ukončení důkazního řízení v dubnu 2016 stál tento tým tribunál přibližně 1 945 500 eur. Všem třem advokátům ICTY rovněž uhradil leteckou přepravu na jednání v Haagu v celkové výši kolem 37 500 eur.
Podle srbského ministerstva spravedlnosti pomoc Mladičovi během uplynulých čtyř let poskytl i srbský stát, a to 11 400 eur určených přímo jemu. Mimo to Srbsko hradilo i náklady spojené s návštěvou rodiny bývalého generála v Haagu v celkové výši 41 800 eur.
Peníze Mladičovi poskytla také Republika srbská (RS), která tvoří bosenský stát s bosňácko-chorvatskou Federací Bosny a Hercegoviny (FBaH). Vláda RS uvedla, že osobně Mladičovi, nikoli jeho právnímu týmu, poskytla dvě jednorázové platby, každou ve výši 5 128 eur - jednu v roce 2013 a druhou v roce 2016.
Dohromady všechny uvedené platby činí přibližně 2,046 milionu eur.
Po 16 letech ukrývání byl Mladić zatčen v roce 2011 v Srbsku a následně předán tribunálu v Haagu. Soud začal 16. května 2012 a procesní řízení skončilo závěrečnými řečmi obžaloby a obhajoby loni v prosinci. Obžaloba má 11 bodů, včetně viny za brutální ostřelování obklíčeného Sarajeva a hlavní odpovědnosti za srebrenický masakr, při němž bosenskosrbské síly v létě 1995 na konci války v Bosně povraždily 8 tisíc zajatých muslimských mužů.
