Proces s šestadevadesátiletým bývalým zdravotníkem z nacistického koncentračního tábora v Osvětimi Hubertem Zafkem musí začít znovu. Kdy se tak stane, zatím není jasné. Důvodem je rozhodnutí obžaloby odmítnout některé soudce kvůli podjatosti, oznámil to mluvčí soudu v severoněmeckém Neubrandenburgu, který se případem zabývá.
Zafke čelí obžalobě, že svou činností přispěl ke smrti nejméně 3681 lidí. Tyto osoby byly povražděny v plynových komorách vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka v době od 15. srpna do 14. září 1944, kdy tam Zafke pracoval jako příslušník zdravotní služby SS.
Soudní řízení začalo po třech odkladech kvůli zdravotnímu stavu souzeného 12. září. Krátce před zahájením líčení Zafkeho z příkazu soudu opět prohlédl lékař, který ho uznal schopným proces absolvovat.
Odmítnutí soudců
Proces měl pokračovat v pondělí 10. října. Mluvčí zemského soudu v Neubrandenburgu (Meklenbursko-Přední Pomořansko) Carl Friedrich Deutsch ale sdělil, že řízení musí začít znovu. V pozadí je podle něj odmítnutí dalších dvou soudců kvůli podjatosti státním zastupitelstvím a právním zástupcem vedlejšího žalobce.
Deutsch se nad tímto postupem obžaloby podivil. "Není mi jasné, proč se státní zastupitelství... vystavuje možnému obvinění ze strany veřejnosti, že řízení, které samo zahájilo, maří konfliktním procesním prostředkem typickým pro obhajobu," řekl. Státní zastupitelství k tomu zatím žádné stanovisko neposkytlo.
Obžaloba se v Zafkeho případu soustřeďuje na 14 deportačních vlaků, které do Osvětimi přijely většinou z Polska, Slovinska, Řecka a Německa. V jedné ze souprav, která dorazila z nizozemského Westerborku, byla také Anne Franková s rodinou. Tato židovská dívka se později dostala do povědomí celého světa díky deníku, který psala dva roky v úkrytu v Amsterodamu, než ji, její rodinu a několik dalších lidí objevili 4. srpna 1944 nacisté a poslali do koncentračního tábora.
V Německu bylo v poslední době postaveno před soud hned několik osob, které kdysi působily v Osvětimi. Loni v červenci soud v Lüneburgu odsoudil na čtyři roky do vězení tehdy čtyřiadevadesátiletého bývalého dozorce z Osvětimi Oskara Gröninga za napomáhání k vraždě tři sta tisíc lidí. Soud v Detmoldu v Severním Porýní-Vestfálsku letos odsoudil dalšího bývalého dozorce z Osvětimi Reinholda Hanninga za podíl na vraždě 170 tisíc lidí k pěti letům odnětí svobody.
