V Severním Irsku v úterý slavnostně vznikla společná vláda probritských protestantů a separatistických katolíků. Historický krok, který přináší naději na trvalý mír v britské provincii, stvrdili přísahou v novém severoirském parlamentu šéf protestantů Ian Paisley jako nový premiér a katolík Martin McGuinness coby nový vicepremiér, uvedly tiskové agentury.
Naplnila se tak dohoda o vládě severoirských katolíků a protestantů uzavřená v březnu po místních parlamentních volbách, která do prvního společného kabinetu Severního Irska (Ulsteru) svedla bývalé zapřisáhlé nepřátele, protestantskou Demokratickou unionistickou stranu (DUP) a katolickou Sinn Fein.
Přísaha se konala u Belfastu na zámku Stormont, kde dnes po téměř pětiletém ochromení znovu zasedl severoirský parlament. Obřadu přihlížel britský premiér Tony Blair a jeho irský protějšek Bertie Ahern, kteří v posledním desetiletí společně usilovali o urovnání severoirské otázky.
"Po staletích, která byla zatěžována konflikty, mají nyní obyvatelé Severního Irska naději, že se vymaní z řetězů historie," neskrýval radost Blair, který má tento týden oznámit, kdy odejde z premiérské funkce.
"Můžeme za sebou navždy ponechat minulé rozpory," radoval se také Ahern. Britský ministr pro Ulster Peter Hain označil tento den za "nový obzor" a vyjádřil přesvědčení, že nová vláda bude dobře fungovat.
Oznámení o nové severoirské vládě vzápětí uvítaly i USA, které se v mírovém procesu také angažovaly. "Vítáme tuto zprávu. Je to pozitivní krok," řekl na briefingu mluvčí Bílého domu Tony Snow.
V případě, že by kabinet nebyl po volbách rychle vytvořen, chtěla britská vláda ihned rozpustit nedávno zvolený severoirský parlament. Londýn by za pomoci Dublinu pak Ulster dále přímo a plně spravoval, a to na neomezenou dobu.
Nová vláda v Severním Irsku vznikla pro přetrvávající spory až téměř devět let po takzvané velikonoční dohodě o budoucím mírovém uspořádání v provincii. Dohoda z roku 1998 otevřela cestu ke sdílení moci znepřátelených protestantů, kteří chtějí ponechat Ulster v rámci Británie, a katolíků, kteří chtějí provincii odtrhnout od Británie a připojit ji k Irské republice.
Jednaosmdesátiletý Paisley a šestapadesátiletý McGuinness při slavnostním obřadu slíbili, že budou "sloužit všemu lidu Severního Irska stejnou měrou" a "prosazovat zájmy všech společenství pro sdílenou budoucnost". Potvrdili, že případné spory nehodlají řešit násilím, ale jednáním.
"Je to mimořádný den, protože znamená nový začátek, a věřím, že vstupujeme na cestu, která nás dovede zpět k míru a prosperitě," prohlásil Paisley, letitý odpůrce jakékoli dohody se Sinn Fein, jejíž členy označoval za teroristy. Lídr Sinn Fein Gerry Adams prohlásil, že dohoda o dělbě moci dokázala, že dialog a vytrvalost přinášejí výsledky.
Martin McGuinness, "druhý muž" Sinn Fein a bývalý předák Irské republikánské armády (IRA), někdejší zakázané ozbrojené složky Sinn Fein, je přesvědčen, že vše půjde dobře, a ocenil spolupráci s letitým protivníkem. "Moje zkušenosti z práce s Ianem Paisleym byly velmi dobré," řekl.
Paisley a McGuinness sestaví v příštích dnech na základě již provedených konzultací desetičlennou autonomní vládu. Ta bude mít pravomoci v oblastech financí, kultury, ekonomiky, školství, zdravotnictví a životního prostředí. Londýn si hodlá ponechat kontrolu nad zahraničními věcmi, obranou a bezpečností.
Podle výsledků březnových severoirských parlamentních voleb má DUP ve společném kabinetu obsadit čtyři křesla, Sinn Féin tři, umírnění protestanti z Ulsterské unionistické strany (UUP) mají nárok na dva resorty a umírnění katolíci ze Sociálnědemokratické a labouristické strany (SLDP) na jednoho ministra.
Za třicet let nejkrvavějších násilností v severním Irsku, v letech 1969-1998, přišlo o život více než 3500 lidí.
Místní komentáře poznamenaly, že na straně katolíků i protestantů zůstávají radikálové, kteří s novou spoluprací vedení svých seskupení nesouhlasí. Jejich počet je však prý zanedbatelný.
Foto: archiv
