Rychlé síly
Proti ruskému medvědovi postaví NATO zatím jen menší družinu

Země NATO vytvoří síly velmi rychlé reakce s několika tisíci vojáky. Na končícím summitu v britském Newportu to oznámil šéf aliance Anders Fogh Rasmussen. Jednotky budou připraveny zasáhnout ve východoevropských zemích proti případné vojenské hrozbě. Česko do ní podle prezidenta Miloše Zemana nabídne 150 příslušníků speciálních sil s vrtulníky.

Nově vzniklé síly budou složeny z až pěti tisícovek vojáků pozemních jednotek doplněných podporou námořních a vzdušných sil. Zasáhnout v případě ohrožení jakékoli členské země budou podle Rasmussena schopny během pouhých několika dní.

"Pokud jen pomyslíte na útok na jediného spojence, budete čelit celé alianci," prohlásil generální tajemník NATO.

Síly jsou součástí takzvaného Akčního plánu připravenosti, který lídři aliance připravili v reakci na ruské vojenské aktivity na Ukrajině.

Především východoevropské země přesvědčovaly NATO o umístění stálých jednotek na svém území, k čemuž ale Severoatlantická aliance nesáhla.

Podle Rasmussena však vytvoří na východě svého území nové velící a kontrolní body. Východní země budou mít rovněž připraveny sklady zásob, které budou moci vojáky v rámci rychlých přesunů využít.

Kde budou mít síly, o jejichž personální naplňování se budou členské země periodicky střídat, své sídlo, není prý dosud jasné. O jejich přítomnost se však ucházely pobaltské státy, Polsko či Rumunsko, uvedl Rasmussen.

Podle nejmenovaných diplomatických zdrojů se jako o možném kandidátovi hovoří o polském Štětíně.

S rozhodnutím o vzniku nového uskupení dalo najevo spokojenost právě Polsko, které je zastáncem tvrdého přístupu vůči Moskvě a hlasitě požadovalo přítomnost dalších aliančních vojáků v zemi.

Prezident Bronislaw Komorowski na závěr jednání prohlásil, že krok "otvírá cestu k evidentnímu posílení východní části aliance".

Právě jeho země bude hostit příští summit NATO ve Varšavě za dva roky, oznámil Komorowski.

Akční plán aliance dále například počítá se změnami velitelských postupů a zlepšením zpravodajské činnosti.

Ukrajina se v souvislosti s ruskou hrozbou uchází o členství v NATO, o němž lídři na summitu nejednali, zčásti kvůli obavám o další vyhrocení vztahů s Moskvou.

Rasmussen však v závěru dvoudenní vrcholné schůzky, která se konala souběžně s vyjednáváním o příměří mezi ukrajinskou armádou a separatisty, adresoval Kremlu větu, že "žádná třetí země nemá právo veta v (otázce) rozšíření" aliance.

Aliance se podle něj shodla na opatřeních, které mají usnadnit cestu do jejích řad dalšímu postsovětskému státu Gruzii.