Opoziční strany na Slovensku neuspěly ve snaze vytvořit alternativu vládním sociálním demokratům (Směr-SD) premiéra Roberta Fica. Neformální Lidovecká platforma, kterou založily strany KDH, SDKU-DS a Most-Híd, se rozpadla po víkendových volbách hlavy státu, v nichž propadl její společný prezidentský kandidát Pavol Hrušovský. Strany ukončily spolupráci poté, co vystoupení z platformy oznámila strana Most-Híd, jež zastupuje také voliče maďarské menšiny.
Trojice lidoveckých stran se dohodla na užším partnerství po předčasných parlamentních volbách v roce 2012, které přesvědčivě vyhrál Směr-SD a který následně vytvořil jednobarevnou vládu. Strany tak chtěly zastavit tříštění stran pravého středu, ke kterému v minulosti na Slovensku došlo.
Fungování Lidovecké platformy v posledních měsících však mimo jiné zkomplikoval nejednotný názor jejích představitelů na výběr Hrušovského za společného kandidáta na prezidenta, jakož i postup křesťanských demokratů, kteří se s Ficovou stranou dohodli na prosazení změn v ústavě.
Vnitřní rozpory vyvrcholily poté, co Hrušovský získal v sobotním prvním kole prezidentských voleb jen 3,3 procenta hlasů. Skončil tak až na šestém místě ze 14 kandidátů.
"Lidová platforma nenaplnila očekávání občanů, ale ani jejich účastníků. Poté, co lidé přestali věřit, že může být alternativou vůči Směru-SD, jsme kolegům oznámili, že Most-Híd z této platformy vystupuje," uvedl předseda strany Most-Híd Béla Bugár.
Podle šéfa SDKU-DS Pavola Freša ke krachu lidovecké platformy přispělo i KDH, které se před prezidentskými volbami dohodlo s vládní stranou na podpoře novely ústavy v souvislosti s reformou justice výměnou za zakotvení definice manželství coby svazku muže a ženy přímo do ústavy.
Frešo také připomněl, že před loňskými krajskými volbami se KDH i Most-Híd v některých regionech spojili se Směrem-SD.
Popularita zmiňované trojice stran pravého středu i dva roky od parlamentních voleb výrazněji zaostává za preferencemi vládních sociálních demokratů, kteří v minulosti pohltili většinu levicově orientovaných politických seskupení na Slovensku.
Není vyloučeno, že novým lídrem slovenské pravice by se mohl stát neúspěšný kandidát na funkci prezidenta Radoslav Procházka. Jednačtyřicetiletý poslanec, který loni vystoupil z KDH, skončil v sobotních volbách hlavy státu na třetím místě se ziskem 21,2 procenta hlasů. Sám Procházka naznačil, že tuto podporu od voličů hodlá v politice využít, novou politickou stranu zatím ovšem zakládat neplánuje.
