Švédsko se bojí plynovodu, který má po dně Baltu přivést ruský plyn do Německa, ruských vojáků a špehů podél plynovodu i ekologické katastrofy.
Nač bychom potřebovali další špiony (na Baltu), když jsme už teď schopni přečíst v reálném čase poznávací značku každého auta ve Stockholmu, uklidňuje Švédy ruský velvyslanec ve Stockholmu Alexandr Kadakin (57), jinak odborník na Indii, kde byl velvyslancem předtím, s obratností hodnou kremelského diplomata. S diplomacií z téhož soudku považuje odpůrce plynovodu z bezpečnostních důvodů jednoduše za „idioty“.
Jenže na hranici EU vzniká liga, která proti rusko-německým zájmům staví východní Pobaltí a severské členy EU. Na jejím založení pracují šéfové zahraničních výborů parlamentů Polska a Litvy. Ne-li v bezpečnosti, pak nacházejí společného jmenovatele odporu proti podmořskému potrubí v obavách o životní prostředí: při jeho pokládce se mohou ze dna uvolnit tisíce utopených sudů s bojovými plyny z druhé světové války či stovky tisíc kusů nevybuchlé munice (viz TÝDEN č. 5/04).
Nejrazantněji proti je Švédsko. Pro přenesení trasy plynovodu na pevninu se už loni vyslovil premiér Göran Persson (58). Že Švédsko podřídí postoj k plynovodu ekologickým hlediskům, potvrdil předminulý týden ve Varšavě ministr zahraničí Carl Bildt (57). Bez ekologické studie, která vyloučí rizika, nedají severské země potrubí zelenou. Švédská Agentura pro ochranu životního prostředí žádá, aby stavebník vypracoval expertizy případné kolize lodi s plynovodem, ba dokonce aby vyčíslil důsledky rozhodnutí nestavět plynovod vůbec.
Špionský plynovod?
Sociálnědemokratická poslankyně Ulrica Messingová (48) před koncem roku publikovala v deníku Dagens Nyheter článek „Plynovod vojenským ohrožením Švédska“. Pásmo ruských strategických zájmů se příliš přiblíží švédskému teritoriu, píše a upozorňuje na to, že Rusové jsou připraveni čtyři sta metrů široké bezpečnostní pásmo podél plynovodu nepřetržitě vojensky střežit, což změní rozložení sil na Baltu.
Pětatřicet metrů vysokou plošinu u švédských břehů, jež má kontrolovat tlak v potrubí, považují Švédové za potenciální špionskou základnu. Celou stavbu lze podle generálů upravit pro monitorování pohybu válečných lodí na celém Baltu. „Putinův plynovod budí neklid,“ shrnul list Svenska Dagbladet.
Stejně jako projekt spojil Němce s putinovským Ruskem, spojence mimo EU hledají i Švédové. „Švédské a norské bezpečnostní a obranné zájmy se nikdy nesblížily tak jako nyní,“ prohlásil generál Håkan Syrén, velitel švédské armády.
Strach ze zavřených kohoutů
Noví členové EU mají méně dramatický důvod, proč se bát. Nové trubky by Moskvě umožňovaly hrozit zavřenými kohouty, aniž by Kreml riskoval, že v případě uskutečnění hrozby nesplní závazky vůči Západu. Jinými slovy: s postavením tranzitních zemí by ztratili vratkou jistotu ruských dodávek.
Varšava i Vilnius už poznaly, co Moskva dovede. Když polský PKN Orlen loni získal litevskou rafinerii v Mažeikiai na úkor Gazpromu, Moskva zavřela na odbočce ropovodu do Mažeikiai kohouty. Vilnius před týdnem oznámil, že neobnoví-li Kreml dodávky, přidá se k Polákům a bude vetovat rozhovory EU s Moskvou o nové partnerské dohodě (viz TÝDEN č. 37/06 a 5/07).
Předsedou rady akcionářů konsorcia Nord Stream, které bude plynovod stavět, je bývalý německý kancléř Gerhard Schröder (62), zastánce novodobé osy Berlín–Moskva. Protipotrubní tažení se mu nehodí: Němci zemní plyn, ekologicky šetrné fosilní palivo, potřebují, hlavně chtějí-li setrvat v odklonu od atomové energie a současně omezovat emise skleníkových plynů, jak si předsevzali. Evropská investiční banka však zablokuje půjčku na stavbu plynovodu, dokud budou členové EU proti, oznámil její šéf Philippe Maystadt. Půjčka měla pokrýt třetinu z pěti miliard eur nákladů na stavbu.
Brusel oficiálně plynovou bitvu nad Baltem nekomentuje. Nejmenovaní bruselští diplomaté však polskému listu Gazeta Wyborcza potvrdili, že iniciativu, pod niž se podepíše několik členských zemí, nebude moci ignorovat. Schröder se ještě může při prosazování plynové osy Berlín–Moskva pořádně zapotit.
Autor: -rs-
