Reakce
Protinizozemské sankce Turecka jsou bizarní, míní premiér
14.03.2017 10:04 Aktualizováno 14.03. 14:39
Uvalení diplomatických sankcí na Nizozemsko, které v pondělí ohlásilo Turecko, je bizarní. Řekl to nizozemský premiér Mark Rutte, podle kterého má jeho země mnohem více důvodů zlobit se na Turecko, než je tomu naopak. Ankara ostře kritizovala Evropskou unii, která se podle ní navzdory jasnému porušení evropských hodnot postavila na stranu Nizozemska. Prezident Recep Tayyip Erdogan v proslovu pohrozil dalšími sankcemi a Nizozemce mimo jiné obvinil z vraždění v bosenské Srebrenici.
Uvalení sankcí proti Nizozemsku ohlásil v pondělí pozdě večer turecký vicepremiér Numan Kurtulmuş. Ankara podle něj zmrazí vztahy s Nizozemskem na nejvyšší úrovni, zakáže návrat nizozemského velvyslance do Turecka a zablokuje i všechny další diplomatické lety z této západoevropské země. Hospodářská opatření ani omezení pro běžné cestující z Nizozemska do Turecka ale zjevně nebudou součástí sankcí, poznamenal turecký list Hürriyet.
V reakci na Kurtulmuşovo prohlášení nizozemský premiér Mark Rutte označil sankce ze strany Turecka za "bizarní", neboť jeho země má podle něj více důvodů se zlobit. Ohlášená diplomatická opatření "nejsou tak zlá", dodal předseda vlády.
Turecký prezident Erdogan následně pohrozil, že by Turecko mohlo uvalit na Nizozemsko i další sankce. Jejich povahu ale neupřesnil. Roztržku podle něj není možné ukončit pouhou omluvou ze strany nizozemské vlády.
"Známe Nizozemsko a Nizozemce ještě z masakru ve Srebrenici," uvedl Erdogan. "Jak zkažený je jejich charakter víme proto, že tam zavraždili 8 tisíc Bosňáků," dodal. Ve Srebrenici v roce 1995 ve skutečnosti povraždily sedm až osm tisíc muslimských mužů bosenskosrbské síly. Nizozemští vojáci OSN tehdy chránili obyvatele muslimských enkláv na území ovládaném Srby, masakru ale nezabránili. "Tento (turecký) národ má čisté svědomí. Jejich svědomí je černočerné," dodal Erdogan na adresu Nizozemců.
Nizozemský premiér Mark Rutte označil prezidentovo tvrzení o Srebrenici za "odporné falšování dějin".
Kromě Nizozemska napadl Erdogan také německou kancléřku Angelu Merkelovou, která podle něj na Turecko útočí stejným způsobem, jakým nizozemská policie útočila o víkendu pomocí psů a vodních děl na jeho podporovatele v Rotterdamu. Nejlepší odpovědí na útoky nepřátel je podle Erdogana hlasovat v referendu pro posílení pravomocí tureckého prezidenta.
Německý ministr vnitra Thomas de Maizière označil výroky Turecka na adresu Německa za "absurdní". Jejich cílem je podle něj "učinit z Turecka oběť", a vytvořit tak hnutí solidarity, které by absorbovalo i dosavadní kritiky posílení pravomocí prezidenta.
Diplomatická roztržka mezi Tureckem a Nizozemskem se rozhořela o víkendu poté, co nizozemské úřady vyhostily tureckou ministryni pro záležitosti rodiny Fatmu Betül Sayanovou Kayaovou, která se chystala promluvit k turecké komunitě v Rotterdamu. Členka vlády premiéra Binaliho Yildirima se chystala Turky žijící v Nizozemsku přesvědčovat, aby v dubnovém referendu o změnách ústavy hlasovali pro posílení pravomocí hlavy státu. Současným prezidentem je bývalý předseda turecké vládní AKP Recep Tayyip Erdogan. Ještě před deportací ministryně Nizozemsko zakázalo přistát v Rotterdamu šéfovi turecké diplomacie Mevlütu Çavuşogluovi.
Turečtí představitelé v reakci na tyto incidenty přirovnali postup nizozemských úřadů k "nacismu a fašismu". To odsoudili politici nejen v Haagu, ale i v Berlíně a v Bruselu. EU vyzvala Ankaru, aby se ve sporu zdržela "přehnaných vyjádření a akcí, které by dál zhoršovaly situaci".
Turecké ministerstvo zahraničí prohlásilo, že EU používá dvojí metr. Brusel se postavil na stranu Nizozemska navzdory tomu, že tato země jasně porušila "lidská práva a evropské hodnoty", uvedli Turci. Pondělní prohlášení šéfky evropské diplomacie Federiky Mogheriniové a eurokomisaře pro rozšíření Johannese Hahna podporuje podle turecké diplomacie "extremismus, xenofobii a protiturecké nálady", neboť vyzvalo k uklidnění pouze Turecko a nikoli "ve skutečnosti zodpovědné státy". "Z těchto důvodů pro nás nemá krátkozraké prohlášení EU žádnou hodnotu," uzavřela Ankara.
Referendum o změnách turecké ústavy, kvůli kterému se vysoce postavení turečtí politici snaží lobbovat u turecké komunity v západní Evropě, se bude konat 16. dubna. Už ve středu se uskuteční parlamentní volby v Nizozemsku.
Turkey bans Dutch ambassador as diplomatic crisis escalates https://t.co/fWjR7mqeMl
- Amnesty Ely City (@amnestyelycity) 14. března 2017
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.